Navždy do příkopu

Rozhodnout o šestiletém chlapci, že v celém svém životě smí být jenom nezaměstnaný nebo kopat příkopy, případně určit, že stejně staré holčičce může v budoucnu přinést větší příjem než sociální dávky pouze prostituce, vyžaduje jistě značnou dávku cynismu, otrlosti a nevědomosti. České školy mají těchto vlastností zřejmě dostatek, když posílají většinu romské populace hned v první třídě základní školy právě touto cestou. Začíná to špatnými známkami, pokračuje verdiktem, že děti jsou „mentálně zaostalé“, následuje přeřazení do zvláštní školy - a dál už to jde samo.Dnes si ministr školství za tento způsob rasové segregace konečně vysloužil ústavní žalobu, kterou na něj podávají samotní Romové za pomoci Evropského střediska pro práva Romů.Přesto v zásadě nejde o rasový spor. Podobná diskriminace postihuje také většinu bílých Čechů, kterým rovněž zdejší úřady a zákony brání studovat a nastoupit důstojnou životní dráhu. Romové tedy nebudou v soudním sporu bojovat jenom za sebe.

Dědictví diktatury

Něco podobného jako české zvláštní školy by v demokratických vzdělávacích systémech nebylo možné. Jak známo, západní školy jsou založeny na myšlence, že každý člověk má stejné právo na vzdělání, a tuto myšlenku se snaží všemožně a s nemalými úspěchy prosazovat. Práce stojí na dvou pilířích. Především musí být dostatečná nabídka na všech vzdělávacích stupních, aby si každý mohl zvolit svou cestu. Za druhé je nutné pomáhat žákům z nižších sociálních vrstev,…