S pistolí pod stolem

Velký pátek připomněl první výročí smlouvy, jež měla zaručit Severnímu Irsku několik věcí - trvalý mír, politické řešení problémů, ale hlavně nový parlament, ve kterém by se rovnocenně podíleli na rozhodování jak katolíci, tak protestanti (Respekt č. 17/98). Smlouva byla schválena v květnovém referendu (Respekt č. 23/98), ale jak vypadal její další osud? Dočkala se naplnění?

Arzenály zůstávají

Severoirský parlament, zakotvený ve smlouvě, měl být původně otevřen 10. března, ale slavná událost se musela o měsíc odložit pro vážné neshody. Přitom nemůže být odložena znovu, neboť při prvním výročí podpisu Velkopáteční smlouvy by další odklad znamenal politickou katastrofu. Mo Mowlamová, britská ministryně pro Severní Irsko, až donedávna ujišťovala svět, že jde jen o nepatrné zpoždění, drobné irské škobrtnutí, ale i ona začíná panikařit, situace prý je nadmíru vážná. Kde to vázne?Pochopitelně, že zase u zbraní. Mír nemír, paramilitární organizace kategoricky odmítly vydat svůj ukrytý arzenál. Neodzbrojí prý ani symbolicky, natož úplně. Pročež unionisté (protestantští politici) stejně kategoricky prohlásili, že v tom případě katolická strana Sinn Féin nebude připuštěna do nově zřízeného Národního shromáždění  - bez ohledu na to, že byla zvolena 13 % katolických voličů. V Londýně, v Dublinu i ve Washingtonu zavládlo naprosté…