Silnicí mezi Poděbrady a Hradcem Králové se řítí vínové BMW. Ani cedule s názvem vesnice Dlouhopolsko nepřiměje řidiče, aby výrazně ubral z více než stokilometrové rychlosti. Důvod nevídaného spěchu kalným sobotním ránem je jasný při pohledu na zadní sedadlo limuzíny. Ještě nedávný ministr vnitra Jindřich Vodička se dnes rozhodně nemíní opozdit. Je sedmnáctého ledna, půl deváté ráno a za půldruhé hodiny začne v Litomyšli setkání signatářů „Rumlovy“ platformy ODS s jediným cílem: založit politickou stranu s názvem Unie svobody a zahájit tak co nejrychlejší cestu za přízní voličů. Podle Jana Rumla by jich v červnu mělo být nejméně deset procent.

Lepší věci

Divadelnímu sálu Smetanova domu v Litomyšli vévodí tmavě rudá barva: dlouhé řady sedadel u stolů, předsednický stůl i opona za ním jsou vyvedeny právě v tomhle odstínu. Od začátku je jasné, kdo je kdo: delegáti, hosté, novináři i „servis“ dostávají visačky hned u vchodu. Žurnalisté se při vzpomínce na nedávný kongres ODS v Poděbradech, kde museli jednání sledovat namačkaní u jediného monitoru, nestačí divit: rozlehlé tiskové středisko nabízí nejen několik počítačů s přístupem na internet, pět telefonních a faxových linek, ale i kafe a koláče zadarmo. Nikde ochranka, volně přístupné kuloáry, a ani vstup do sálu není žádný problém.

Téměř přesně o desáté se začíná naostro: starosta Litomyšle Miroslav Brýdl vítá přítomné a upozorňuje, že v tomto městě v osmnáctém století oběsili tajného evangelíka Lukáše Pakostu, „který si myslel, že by věci měly být lepší“. Stejně silného potlesku se o pár minut později dočká i vůdce platformy Jan Ruml. „Nejsme lepší než druzí, ale chceme být čitelnější,“ říká a předem varuje, aby novou partaj někdo nechtěl považovat za ODS č. 2.

Rozdíly v programech obou stran mohou objevit ti, kdo prostudují složku papírů, kterou v úhledných deskách obdrželi při vstupu do sálu. Hesla o „svobodě člověka“, „píli a nadání“, vstupu do EU i NATO a omezení přerozdělovací role státu zůstávají stejná jako u Klausovy strany, změnou jsou články o průhledných stranických účtech, otevřené diskusi o zahraniční politice, boji proti xenofobii a rasismu a také zvrat v sociální oblasti: namísto liberálního sloganu o „sociální síti pouze pro potřebné“, známého z programů ODS, hovoří Unie spíše po vzoru Tonyho Blaira o „vzájemné solidaritě“ a „jistotě pro odpovědné“. Čtenáři propagačních materiálů se dovědí, že vedle ministra financí Pilipa a poslanců Rumla a Krásy tvoří přípravný výbor nové strany tři bývalí okresní lídři ODS a jeden vysokoškolský učitel.

Kotva pravicové politiky

Po Rumlově závěrečném sloganu „Pojďte to dělat s námi“ se rozjíždí debata a část z více než čtyř stovek delegátů se přemísťuje do kuloárů. V předsálí diskutují i expředseda sněmovny Milan Uhde, který ještě před dvěma lety prohlašoval, že by Klausovi chodil i pro pivo, dlouholetí osobní přátelé předsedy ODS Jan Stráský a Tomáš Ježek. V družném hovoru se procházejí i poslankyně Milena Koháčková a Anna Röschová. Mají si co říci: jejich manželé zůstali v Klausově straně - Petr Koháček v poslaneckém klubu a Ludvík Rösch přímo ve výkonné radě.

Debata v sále má časový limit tři minuty a první se s ním potýká ministr Pilip. Jeho rozmáchlými gesty provázenou řeč, v níž se objevují spojení typu „trvale udržitelný rozvoj“, v ODS donedávna zakázaná, několikrát přerušuje netrpělivým cinkáním na skleničku moderátor, místopředseda sněmovny Jiří Vlach. Znojemští zástupci žádají, aby do vedení nové strany neměli přístup bývalí členové užšího grémia ODS. Jiní řečníci zase nechtějí ve straně vidět „ty, kteří se v minulosti zaštiťovali imunitou při dopravních přestupcích“. „Pravicová politika se zmítá jako loď na moři a dnešním dnem jí házíme kotvu,“ říká exministr vnitra Jindřich Vodička. Hvězdou programu se nakonec stává vydavatel Alexandr Tomský, který v pátek večer s dramatickými slovy „tahle strana není reformovatelná“ opustil jednání výkonné rady ODS. Dnes srší skvělou náladou a jeho projev předtím už lehce umdlévající sál třikrát přeruší spontánním potleskem. „Nestyďme se za své konzervativní názory, já se třeba nebojím říci, že jsem pro trest smrti,“ uzavírá Tomský svou řeč. Krátce po čtvrt na dvanáct oznamuje Vlach, že na petičních arších je shromážděno 1208 podpisů a nová strana může být podle zákona zaregistrována.

K obědu se podává řízek s chlebem a odpoledne schválí účastníci usnesení - mimo jiné o tom, že poslanci Unie budou volit Havla, podpoří Tošovského vládu a že k diskusím o budoucím osudu české pravice chtějí přizvat i zástupce ODA a DEU. Po čtvrté hodině odpoledne se blíží vrchol. Jiří Vlach dává hlasovat o ustavení nové strany. Jednomyslně schváleno. Rudá opona letí nahoru a za předsednictvem se za frenetického jásotu publika objevuje modro-červený transparent s nápisem „Unie svobody“, přizdobený květinami.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte