V polovině schůze poslaneckého klubu ODS, na které se rozhodovalo o dalším osudu Rumlových a Pilipových „pučistů“, vyšel ze dveří zasedací místnosti expremiér Václav Klaus. „Ne, ne, nic vám neřeknu,“ mával odmítavě rukama směrem ke klubku asi třiceti novinářů hladových po jakékoli zprávě, co se děje uvnitř. Přesto se rozsvítila světla a spustily kamery. Klaus vytáhl mobilní telefon, přiložil si jej k uchu a s úsměvem pózoval. V tu chvíli vstoupil do foyeru za zády novinářů ministr financí Ivan Pilip. Kdosi prohodil „Pilip“, kamery, světla a novináři se okamžitě otočili za novým cílem. Klaus zůstal opuštěn v šeru a na špičkách vyhlížel, kdo jej připravil o přízeň médií. Po chvilce s kroucením hlavy odešel.
Situace dokonale dokumentuje daný stav věcí: Klaus už na scéně není bezkonkurenčním suverénem a jeho strana se rozpadá. Během zmíněné schůze klubu však vyšlo najevo, že rebelové nejsou zdaleka jednotní a nemají ani valnou představu, co podniknou dál.
Pro Klause i pro Pilipa
„Bude to tvrdé. Připravuji se na civilní povolání,“ žertoval při příchodu na jednání klubu stoupenec Rumlovy platformy Robert Kolář a ukazoval přitom na nášivku své bundy „Czech ski club“.
V první etapě jednání se ale zdálo, že Kolářovy obavy byly zbytečné: Klausovi odpůrci vykazovali převahu. Znatelnou většinou smetli hned na počátku návrh „zdravého jádra“ na odvolání předsednictva klubu. Jeho členové totiž bez ohledu na opačný názor vedení strany podpořili vstup…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
