Kurdský problém se opět ocitl na stole v nejžhavější agendě Evropské unie a Turecka. Tentokrát to nezpůsobily ani kurdské nepokoje na půdě EU, ani vojenské akce turecké armády proti separatistům na východě země. Stačilo jen, aby k „děravému“ italskému pobřeží přirazily lodě se stovkami Kurdů z Turecka, Iráku a Íránu, kteří se odevzdali do rukou pašeráků lidí. Příliv stovek kurdských uprchlíků, jenž narůstá od prosince, zatím nelze nazvat exodem, ale zprávy o přípravách ještě mohutnější vlny berou Unie i Turecko zřejmě vážně.
Za veškerý majetek
Schengenská dohoda o volném pohybu osob v rámci EU se nyní s problémem uprchlíků dostala pod drobnohled vládních činitelů Unie i policistů. Namísto jejího omezování však experti trvají na plném využití možností daných smlouvou, především v oblasti společného postupu proti zločinu. A zločin stojí i za právě diskutovaným problémem kurdských běženců.
Kurdští běženci podnikají cestu k lepšímu životu na Západě často až v nelidských podmínkách a platí za ni tisíce dolarů. Mnozí proto musí doma prodat veškerý majetek a upřít veškerou svou víru k nejisté budoucnosti. Kdo jsou tito lidé? Ekonomičtí uprchlíci, nebo pronásledovaní, kteří mají podle měřítek Unie právo na azyl? Očividně první i druzí.
Faktem zůstává, že během několika posledních let zmizelo z povrchu zemského na tři tisíce kurdských vesnic, jak to tvrdí sám bývalý turecký premiér Erbakan spolu s experty na kurdský problém. Faktem, uznávaným i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
