Minulý týden přišel náměstek ministra práce a sociálních věcí Jaroslav Dostal s překvapivým odhalením. „Troufám si tvrdit, že důchodci prakticky po dobu deseti let platí transformaci ekonomiky,“ řekl v MF Dnes. Na dotaz, co tím vlastně myslel, odvětil s odkazem na statistiku: „Reálné důchody se totiž ještě nedostaly na úroveň roku 1989, zatímco průměrný reálný plat už tuto hranici o něco překročil.“ Přesněji řečeno, za průměrný důchod si dnes pořídíte o desetinu méně věcí než před listopadem. Kdyby měl náměstek pravdu, pak by šlo pochopit i to, proč získala takovou popularitu strana Důchodci za životní jistoty - přinejmenším březnový průzkum agentury Sofres-Factum jí slibuje vstup do sněmovny. V případě důchodů ale čísla a spolu s nimi i náměstek pravou realitu spíše zakrývají.
Je to naopak
Dostalův výrok se dočkal odmítavých reakcí. Například sociolog Jiří Večerník namítá: „Když srovnáme příjmy v jednotlivých domácnostech, nepotvrzuje se, že by se pozice důchodců rapidně zhoršovala.“ Je to spíše naopak, jak dosvědčuje Statistická ročenka: příjmy rodin důchodců po listopadu rostly rychleji než příjmy jiných domácností. Pokud porovnáme rok 1987 s rokem 1996, zjistíme, že důchodci mají k dispozici 2,97krát více peněz než před deseti lety, rodiny zaměstnanců ale jen 2,69krát. Protože inflace v tomto období činila zhruba 300 procent, vychází přesně opačný výsledek než náměstkovi: důchodci jsou na svém a o desetinu méně mají rodiny těch, kteří chodí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
