„Stávky se nedělí na legální a nelegální, ale na vítězné a prohrané.“ Platnost staré poučky všech dělnických vůdců si před třemi týdny vyzkoušeli čeští železničáři. Kvůli víře v konečný úspěch se rozhodli riskovat a neuposlechnout rozhodnutí soudu, který jim ve středu 5. února svým předběžným opatřením nařídil okamžitě zastavit stávku na dráze. Zdá se, že to byl dobrý tah: odboráři nakonec své požadavky prosadili a za pohrdání soudní mocí jim nehrozí žádný citelný postih.
Už to prostě jelo
„Předběžné opatření musí mít stejnou autoritu jako jakékoliv jiné rozhodnutí soudu,“ říká předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl. „Není to sice rozhodnutí ve věci samé, ale také to není žádná hříčka. Je to prostě verdikt soudu a ten musí být respektován.“ Slova nejvyšší autority české justice ovšem na zdejší odborářské předáky neplatí. Šéf komory a senátor Richard Falbr označil předběžné opatření za rozhodnutí „rychlého polního soudu“, Duškův tajemník Zdeněk Jílek za „cár papíru“, protože na listině prý chybělo kulaté razítko soudu i podpis soudce. Právě formálními nedostatky odboráři zpočátku zdůvodňovali svou neochotu podřídit se soudnímu výroku. „Námitka tohoto typu nemůže obstát,“ říká soudce Tomáš Vejnar z Městského soudu v Praze, který opatření vydával. "Nemůžu teoreticky vyloučit, že na této kopii razítko nebylo, za technické vyhotovení odpovídá kancelář soudu. V pořádku bylo jak na kopii pro žalobce, tak na všech devíti kopiích ve spisu. Ale hlavně: i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
