Delfská věštírna k sobě lákala staré Řeky nápisem „Poznej sám sebe“. Obvykle se při návštěvě také něco dověděli. Například Oidipovi věštkyně sdělila, že zabije vlastního otce a pak se ožení s matkou. Mohl se snažit, jak chtěl, aby naplnění proroctví zabránil - ale nic se s tím nedalo dělat. Jaký pak vlastně mělo pro Oidipa proroctví smysl? Zkazilo mu život: když už se měl dočkat špatných konců, nemusel o tom aspoň vědět předem.
Podobně jako delfská Pýthie dnes mohou odhalit osud každého z nás vědci, kteří se zabývají genetikou. Pokud s tím bude člověk souhlasit a bude mít dost peněz na genové testy, dokážou určit jeho schopnosti, umějí předpovědět, jaké nemoci ho postihnou, koho si vybere za životního partnera, jak se bude rozhodovat v důležitých situacích. Říkají jasně: osudu se člověk nevyhne, i když není zapsán v mysli olympských bohů, ale v kombinacích kyselin tvořících jádra tělesných buněk. Odváží se lidé vstoupit do moderní věštírny, anebo se jí - poučeni Oidipovým případem - obloukem vyhnou? Genetici tvrdí, že dnes není důvod k obavám. Dokážou totiž víc než božská Pýthie: mají dost prostředků k tomu, aby hrozbám budoucnosti zabránili. V nejhorším případě stačí geny vyměnit a člověk se stane někým jiným, šťastnějším a zdravějším.
Objev století
Stále častěji bývá za objev století označován nález, který se před čtyřiceti lety podařil třem anglickým biologům, Jamesi Watsonovi, Francisi Crickovi a Maurici Wilkinsovi. Popsali v jádru…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
