Český historik Karel Bartošek, žijící od začátku 80. let ve Francii, vyvolal na sklonku loňského roku ve francouzských médiích nebývalý rozruch knihou Les aveaux des archives (Doznání archivů) s podtitulem Prague-Paris-Prague, 1948–1968. Knihu napadli zejména levicově orientovaní intelektuálové.
Autor vychází z dokumentů, jež nalezl po roce 1989 v pražském archivu ÚV KSČ. Podobných dokumentačně-faktografických prací, opírajících se o informace z archivů východoevropských stranických politbyr a jejich bezpečnostních služeb, vyšlo v posledních letech ve Francii několik. Za zmínku stojí zejména díla ruských autorů Michaela Vosleňského Les nouveaux secrets de la nomenklatura (Nová tajemství nomenklatury, Plon 1995) a vynikající kniha Vladimíra Bukovského Jugement … Moscou (Posouzení v Moskvě, Robert Laffont 1995). I když obě díla přinášejí tristní důkazy o kolaboraci mnoha významných západních politiků, vědců a umělců se sovětskou mocí, nevzbudilo ani jedno takový ohlas jako práce Bartoškova. Odpověď na otázku proč může vyplynout z novodobé historie francouzské levice a jejího důležitého proudu, Komunistické strany Francie (KSF).
Stín v pozadí
Před druhou světovou válkou znamenal pro levicově zaměřenou francouzskou inteligenci Sovětský svaz ne-li vzor, tak alespoň sympatický státní útvar vykazující nadějné výsledky. I to favorizovalo postavení KSF, která se po osvobození země stala jednou z předních politických formací. Z voleb 1945 i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
