Dlouho to téměř nikdo nevěděl, ale už je to venku: podle dva roky staré garance ministerstva financí dluží stát České spořitelně čtyři miliardy korun. Nový šéf rezortu Ivan Pilip to zjistil teprve letos v září, když se mu naše druhá největší banka o tyto peníze sama přihlásila upomínkou. Vláda má sice na zaplacení ještě celý rok, ředitel spořitelny Jaroslav Klapal ovšem chce, aby mu před letošní uzávěrkou potvrdil i nový ministr, že dva roky staré ujednání stále platí. Celá věc má totiž malý háček: o státní záruce nejednala vláda a dokument, který má spořitelna v ruce, nese podpis pouze Ivana Kočárníka. Jedním slovem jde o učebnicový příklad, jak se u nás ve jménu zachování politické stability sanovaly mnohé krachující bankovní ústavy.
Bez vědomí vlády
„Bylo to nestandardní řešení v nestandardní době,“ vysvětluje dnes garanci Pilipův a předtím Kočárníkův náměstek Miroslav Havel. Má tím na mysli situaci v letech 1994–95, kdy Česká spořitelna prožívala své nejkrušnější období. Kvůli krachu několika malých soukromých bank (šlo především o AB banku, Českou banku, Kreditní a průmyslovou banku, Banku Bohemia) přišla podle neoficiálních odhadů až o třináct miliard korun (skutečná výše ztrát nebyla zveřejněna). Největší propad přitom spořitelně přinesly nesplacené úvěry, které poskytla mladoboleslavské AB bance. Veškeré snahy o záchranu tohoto finančního domu zkrachovaly v první půlce roku 1995 a v říjnu čítaly nedobytné úvěry spořitelny 6,9 miliardy.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
