0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory28. 9. 199711 minut

Život jakoby bez štěstí

TÄNDZIN GJAMCCHO, 14. tibetský dalajlama, se narodil 6. 7. 1935 v tibetské provincii Amdo v rodině drobného rolníka. Když mu byly dva roky, určila ho vyhledávací komise tibetské vlády za reinkarnaci 13. dalajlamy. Ve čtyřech letech byl oficiálně prohlášen hlavou lamaistické církve a vůdcem tibetského národa. Všech pravomocí úřadu byl nucen se chopit předčasně v patnácti letech, kdy do Tibetu vtrhla vojska komunistické Číny a bránící se zem potřebovala v čele posvátnou autoritu. V roce 1954 odcestoval do Pekingu, aby se pokusil u Mao Ce-tunga dosáhnout alespoň zmírnění čínských represí. Navzdory mnoha slibům byla jeho mise neúspěšná. V březnu 1959 vypuklo v Tibetu povstání. Ještě než je okupační armáda stačila rozdrtit, dalajlama uprchl do exilu. Usadil se poblíž severoindického města Dharmsala. Zde zřídil centrum tibetské běženecké komunity, která se postupně rozrostla na mnoho set tisíc osob. Dnes zde sídlí tibetská exilová vláda, je tu klášter, univerzita a několik nižších škol.

Od dalajlamova útěku až do Maovy smrti v polovině 70. let se Tibet stal hermeticky uzavřenou zemí. Dnes se ví, že okupační režim stojící na puškách půlmilionové armády vyvraždil přinejmenším milion Tibeťanů (šestinu obyvatelstva) a téměř zničil tibetskou kulturu. Číňané zbourali naprostou většinu z šesti tisíc tibetských klášterů a chrámů, veřejně projevená náboženská praxe se stala přísně trestaným zločinem. Na nedotčených pláních „střechy světa“ zřídil Peking…

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc