Ostrovy válčících sultánů
Na africkém souostroví Komory to vře už dva měsíce (viz Respekt č. 34/97). Počátkem srpna ostrovy Nzwani (používá se i francouzský název Anjouan) a Mwali (Mohéli) oznámily odtržení od Komorské federativní islámské republiky, kterou tvoří spolu s ostrovem Ngazidja (Grande Comore). Separatisté chtěli podle svého tvrzení buď vyhlásit úplnou samostatnost svých ostrovů, nebo je začlenit do francouzského zámořského území, kam již od roku 1975 patří čtvrtý ostrov archipelagu Mahoré (Mayotte). Až do začátku září se zdálo, že konflikt se vyřeší smírně: pod patronací Organizace africké jednoty (OAJ) se mělo 10.-17. září jednat v Addis Abebě. Centrální komorská vláda v Moroni na ostrově Ngazidja ale vsadila na vojenské řešení. Ve středu 3. září se vylodily její oddíly na Nzwani, ale utrpěly porážku a musely se stáhnout. V úterý 9. září prezident Komorské federativní islámské republiky Mohammed Taki Abdoulkarim rozpustil vládu premiéra Ahmeda Abdoua, jíž se nepodařilo separatisty zlikvidovat, a vyhlásil výjimečný stav. Na první pohled by se dalo říci - banální africká záležitost. Ale přesto se tu ukazují i obecnější rysy.
Heslo zní celistvost
Nemusíme si dělat přehnané iluze o technické vybavenosti a bojové morálce komorských ozbrojených sil. Již samotné překonání vzdálenosti 136 kilometrů z Moroni k hlavnímu městu ostrova Nzwani Mutsamudu muselo být pro komorské námořnictvo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
