Indickooceánské souostroví Komory, ležící na půl cestě mezi africkou pevninou a Madagaskarem, je známo jako druhý největší producent vanilky na světě. Zoologové si mohou vzpomenout na latimérii podivnou, lalokoploutvou rybu, kterou vědci pokládali za vyhynulou před 70 miliony let, dokud nebyly kolem druhé světové války u Komor chyceny její živé exempláře. Avšak do televizních kanálů či na první stránky světových listů tato periferie civilizace neproniká. Přesto Komory zažily počátkem srpna nevídanou věc.
Na ostrovech Nzwani a Mwali vyvěsili obyvatelé francouzské vlajky a vyjádřili přání, aby byly ostrovy opět připojeny k Francii či získaly statut mikrostátů s těsným napojením na Francii. Tyto dva ostrovy se již 14. července, tedy na francouzský státní svátek, zřekly komorské svrchovanosti a proklamovaly připojení k Francii. Abdalláh Ibrahím, čerstvě zvolený „prezident“ ostrova Nzwani, se pak 5. srpna obrátil přímo na vládu v Paříži, aby vyslyšela „výkřiky zoufalství lidu“ a zabránila krveprolití. To by mohlo přijít z hlavního ostrova Ngazidja, odkud by ústřední vláda mohla potlačit separatisty. Zatím krev neteče a celý spor chce pokojnou cestou a při uchování komorské svrchovanosti řešit Organizace africké jednoty. Nicméně můžeme říci tolik: 22 let poté, co Komory získaly nezávislost, chce značná část jejich obyvatel zpět pod „koloniální jho“. Čím to?
Vzorky po 22 letech
Počátkem sedmdesátých let nechala Francie v souladu se světovým…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
