Obrovskou laboratoří demokracie nazval komentátor mexického listu La Jornada situaci v zemi po volbách, které proběhly 6. července. Politiky a voliče čeká nové politické uspořádání, s nímž si státy obdobné velikosti a postavení jen obtížně dokážou poradit a u něhož často sklouzávají k autoritářskému režimu: právě Mexiko se takového režimu snaží zbavit. Co se vlastně stalo?
Kdyby se domluvili
Institucionální revoluční strana (PRI) ztratila po 68 letech většinu v parlamentu a její autoritářská pozice se otřásla. Přispěla k tomu i historicky první volba starosty Mexica City, dvacetimilionové metropole země. Vyhrál ji kandidát opoziční Revoluční demokratické strany (PRD) Cuauhtémoc Cárdenas, jehož před devíti lety nejspíše cestou volebních machinací připravil o křeslo hlavy státu nyní zatracovaný Carlos Salinas de Gortari. Reakce některých politiků z řad institucionalistů naznačují, že ne všichni si s novou situací vědí rady.
Institucionální revoluční strana je dosud státem ve státě, ale její hegemonii ohrožují levicoví revoluční demokraté a konzervativní Strana národní akce (PAN). Ta se soustředila na lokální politiku, která jí vynesla dosud šest z jednatřiceti křesel guvernérů jednotlivých mexických států. Její politici stojí také v čele radnic mnoha průmyslových center. Revoluční demokraté zase získali silné pozice v hlavním městě. Proto by obě strany dohromady - pokud by se byly schopny domluvit - přehlasovaly v nové Poslanecké sněmovně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
