Oddechový čas, který si po podpisu česko-německé deklarace obě strany věnovaly, skončil. Naše ministerstvo zahraničí právě uzavírá konzultace s ostatními rezorty a v nejbližší době by měli Zieleniecovi diplomaté začít první vyjednávací kolo se svými německými kolegy. Půjde přitom hlavně o sto padesát milionů marek z Česko-německého fondu budoucnosti. Ten by měl podle sedmého článku deklarace sloužit jednak k financování společných projektů a jednak k alespoň částečné nápravě křivd způsobených nacionálně socialistickým násilím.
Brzy umřeme
„Jednání ještě ani nezačala a po dohodě s německou stranou nebudeme až do jejich skončení poskytovat žádné informace,“ říká striktně Karel Borůvka z tiskového odboru ministerstva zahraničí. Mlčení se přitom netýká ani tak projektů zaměřených do budoucna, ale spíš tíživých restů minulosti. Jádrem diplomatické opatrnosti jsou, jak známo, především oběti války - vedle sudetských Němců je to na české straně asi 9 tisícovek lidí, kteří na vlastní kůži pocítili nacistický teror a mají to štěstí, že se dožili letošních prázdnin. Obě skupiny dnes tlačí na své vlády, aby se u sousedů zasadily o jejich satisfakci. Premiéři Kohl a Klaus přitom při podpisu deklarace několikrát opakovali, že individuální odškodňování není a nebude na pořadu dne.
Jaké jsou tedy vlastně požadavky a vyhlídky českých obětí nacismu před následujícím jednáním? „Úředníci z ministerstva zahraničí se na naše požadavky tváří vstřícně,“ popisuje…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
