Od listopadové revoluce uplynulo téměř osm let a úkol reformovat veřejnou správu, kterou jsme převzali po komunistech, nebyl dosud dokončen. V letech 1990 až 1992 byl sice přijat zákon o samosprávě obcí a zákony o obecních a okresních úřadech, od roku 1993 se ale nic zásadního nezměnilo. Po zrušení krajů v roce 1990 vzniklo provizorium s jedním stupněm státní správy - okresními úřady, které musí zvládnout část agendy bývalých KNV a směrem dolů naopak předávají pravomoci pověřeným obecním úřadům (svým expoziturám). V současné politické diskusi o dotažení správní reformy a zřízení tzv. vyšších územněsprávních celků (zemí, krajů nebo regionů) se ale většina potíží, které z toho vyplývají pro občany nebo státní pokladnu, neřeší.
Úřady v totalitě a demokracii
Současný stav dokonale ilustrují poměry v okresech. Okresní úřady v českých zemích měly své expozitury již za Rakouska-Uherska, převzalo je i samostatné Československo, ale byly jevem okrajovým: na 10–12 okresních úřadů připadala v průměru jedna expozitura. Nejčastěji byly zřizovány v odlehlých oblastech, odkud bylo do sídla okresu daleko. Expozitury byly zkrátka výjimečným opatřením pro nápravu drobných nedostatků organizace územní správy. Jinými slovy: čím méně expozitur, tím je územní reforma kvalitnější. Dnes ale připadá na jeden okresní úřad v průměru pět expozitur - tento údaj nepotřebuje další komentář.
Většina našeho obyvatelstva si pamatuje pouze éru po roce 1948, kdy byl zaveden…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
