Před čtyřmi lety se skupinka francouzských turistů vypravila do hor v severním Jemenu. Sešla z hlavní trasy a brzy nato je překvapila skupina ozbrojenců. Vyděšené Evropany naložili do aut a odvezli do odlehlé vesnice. Odtud pak oznámili tiskové agentuře a vládním úřadům požadavek výkupného. Nebezpečná scéna se však po několika dnech změnila rozhodnutím náčelníka vesnice v selanku. Vesničané turisty týden hostili, předvedli jim tance a s drobnými dárky je pustili na svobodu. Podobný příběh se přihodil i dalším turistům, naposledy před týdnem dvěma manželským párům z Německa. Z předání požadovaných tří milionů dolarů (coby náhrady za škody při loňských záplavách) opět nic nebylo a případné rozdávání dárků překazil zásah vládního dělostřelectva. Turistům však ani tentokrát nikdo neublížil.
Jemen, zapadlá země na konci Arabského poloostrova, se hemží protiklady, kterým Evropan těžko porozumí. V šedesátých letech byla odstraněna monarchie se středověkým modelem státu a Jemen se přehoupl rovnou do dvacátého století. Dosud nejpůvodnější arabská země se sice kvapem mění, ale k obrazu Arábie po vzoru Egypta či Sýrie, známému u nás, má stále daleko.
Proč odešli z Kuvajtu
Šest let žije třicetiletý Abdalláh ve staré čtvrti druhého největšího jihojemenského města Mukalla. Za osm tisíc měsíčně (dva tisíce korun) pracuje jako nemocniční laborant a na rozdíl od 30 % nezaměstnaných ve městě, kteří nedostávají žádnou státní podporu, nežije v nouzi. Přesto s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
