Pomalu, ale jistě se na první příčku v efektivitě nátlakových akcí dostali ekologisté. Kdo minulý týden v televizi sledoval záběry z transportu vyhořelého jaderného paliva v Německu, nestačil se divit. Škála protestů zahrnula neobvyklou šíři: lidé připoutaní řetězy ke kolejím, ruce pod drážním tělesem, zalité rychletuhnoucím betonem, výbuch bomby u trati, jáma ve vozovce o rozměrech čtyři krát deset metrů… Vlak s šesti kontejnery typu Castor sice nakonec dojel, ale za jakou cenu? Největší policejní nasazení v poválečné historii Německa si vyžádalo na 30 tisíc mužů a 66 milionů marek během tří dnů! Budou-li muset výrobci jaderné energie zahrnout do nákladů i policejní ochranu těchto transportů, brzy spláčou nad výdělkem.
Energie s policejním doprovodem
Jako každou nátlakovou akci, i blokádu jaderného transportu do dolnosaského Gorlebenu doprovázela demagogie. „Stát si nemůže dovolit lpět na takové energii, jejíž zabezpečení si vyžádá stejný počet policistů, jako má okres Dannenberg obyvatel,“ řekl mluvčí německých Zelených. Z ekonomického hlediska má pravdu, ale podobně by mohl argumentovat třeba neonacista, který organizuje pogromy na přistěhovalce: „Stát si nemůže dovolit lpět na takové politice vůči cizincům, jejíž zabezpečení si vyžádá…“ A skutečně. Všechny evropské státy se dnes z takové politiky vůči cizincům vyvlékají, tak proč by se s trochou pomoci nevyvlekly z jaderné energetiky? Ať tak, nebo tak, rozhodující je výsledek.
Síle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
