Po pěti letech od zahájení reforem se dostala na titulní stránky novin zpráva, na kterou jsme dosud nebyli zvyklí: návrh na konkurz významného průmyslového podniku, navíc podniku, který patří k tradičním v regionu, který, alespoň literárně proslul jako kolébku dělnického hnutí. Vzhledem k tomu, že bankrotům a konkurzům jsme dosud nepřivykli, máme sklon podléhat i dalšímu literárnímu klišé: nahlížet na konkurz sentimentálními brýlemi třeba v duchu Ignáta Hermanna. Faktické provádění konkurzů je však pro úspěšné fungování národního hospodářství stejně životně důležité jako možnost zakládání nových podniků.
Bankrot neznamená konec
Konkurz nemusí znamenat, že podnik zavře brány, propustí zaměstnance, zahodí své jméno či značku, že se stane nepoužitelnou hromadou šrotu. Podařený konkurz může znamenat pouze restrukturalizaci vlastnictví. Americký olejářský koncern Texaco například zbankrotoval v posledních dvaceti letech již dvakrát: pořád se ale jmenuje Texaco, stále se věnuje téže činnosti a zaměstnává desetitisíce lidí. Jiným příkladem je letecká společnost PanAm, jejíž jméno před časem zmizelo z povrchu zemského. Ani to ale neznamená katastrofu. Zaměstnanci pracují jinde, letadla. hangáry a terminály slouží jiným leteckým společnostem.V případě Poldovky existují dva základní scénáře. Podle prvního věřitelé, tedy stát (finanční úřady a správy sociálního a důchodového zabezpečení, Fond národního majetku), banky a dodavatelé se rychle ve svých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
