Ve dnech 12. až 30. srpna zasedá podruhé přípravná komise pro ustavení Stálého mezinárodního trestního soudu. Myšlenka univerzálního tribunálu, který by trestal zločiny, ať jsou spáchány kdekoliv na světě, je lákavá pro všechny idealisty. Její konkrétní podoba ostatně vznikla už před půl stoletím. Ale její praktické uskutečnění, jak už to v takových případech bývá, je ve hvězdách.
Pojmenovat zločin
Před půl stoletím OSN pověřilo Mezinárodní právnickou komisi, aby vypracovala návrhu stanov tohoto tribunálu. Pak ale vše zakonzervovala studená válka. Teprve veřejné rozhořčení nad genocidou na Balkáně a ve Rwandě přispělo k ustavení ad hoc tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, který dnes slouží i jako test. Ukazuje problémy, se kterými by se musel potýkat Stálý mezinárodní trestní soud.Ačkoliv „jugoslávský“ tribunál dosud neodsoudil ani jednoho válečného zločince, znamená jeho fungování úspěch. Za prvé: přispěl k odstranění Karadžiče z viditelných politických postů a obvinil další podezřelé. Za druhé, ale především: svou autoritou, opřenou o mezinárodní podporu, pojmenovává a odhaluje zločiny, které byly na Balkáně spáchány, a zároveň ukazuje směrem k jejich viníkům.Práce „jugoslávského“ tribunálu je však limitována politickou vůlí členských států OSN. Rezoluce Rady bezpečnosti je sice vyzývá k všestranné spolupráci, ale legislativa většiny států neumožňuje předávat podezřelé, kteří byli zadrženi na jejich území, mezinárodnímu tribunálu, ani…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
