Více než kdy jindy se mohou čeští poslanci těšit na konec letošních parlamentních prázdnin. Toto září jim totiž končí čas bezprizorního postávání na sněmovních chodbách, nouzového vysedávání v bufetu a čekání v řadě na společný telefon. Uvnitř malostranských paláců před čtyřmi lety zestátněných a nyní za třičtvrtě miliardy opravených - budou mít poslanci vlastní, kompletně zařízené kanceláře (dva usednou v jedné místnosti). Zástupci lidu tak mohou být spokojeni: poté, co jim stát od loňského listopadu platí úřadovnu s asistentem v jejich volebním obvodě, dočkali se „standardních evropských podmínek“ i v pražském sídle. K tomu od letošního června přichází téměř dvojnásobné zvýšení platů při zachování všech sociálních výhod. Jak vypadají poslanecké pracovní podmínky v číslech a jaké je srovnání se zahraničím?
O sto procent
Při pohledu na údaje z posledních čtyř let je jasná jedna věc: současní poslanci si oproti svým kolegům, kteří nastupovali před čtyřmi lety, cení vlastní práce podstatně více. Zatímco v roce '92 byl základní plat asi o tři čtvrtiny větší než průměrná mzda, nyní jde již téměř o čtyřnásobek. Poslední skok - z šestnácti na třicet dva tisíce - se odehrál v červnu s příchodem nového parlamentu. Proti tomuto stoprocentnímu zvýšení se postavila jen vláda a později při hlasování extrémní opozice. Připočítáme-li k této mzdě nezdanitelný příplatek v průměru dvaceti tisíc, je rozdíl proti průměrnému platu podstatně větší - poslanci berou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
