Velmoc číslo 1 sáhla k opatření, které je v rozporu s jednou z jejích základních filozofií - svobodným obchodem. Americký prezident Bill Clinton minulé pondělí podepsal d'Amatův zákon, který umožňuje americké administrativě postihnout na domácí půdě zahraniční firmy investující do íránského nebo libyjského ropného průmyslu více než 40 milionů dolarů ročně. Toto opatření má zasáhnout hlavní zdroje tvrdé měny pro světu nebezpečné režimy v Íránu a Libyi, ale hlavně vyvolává nevoli v postižené západní Evropě. Co vlastně nutí Spojené státy k tak nepopulárním krokům?
Čas pro zásah
Případ Libye je všeobecně znám, Muammara Kaddáfího není nutno představovat, ale přesto do Evropy nerušeně plyne její kvalitní ropa. Naopak: leckdo se může domnívat, že s odchodem Kaddáfího - ať už z politiky, nebo na věčnost - se Libye stane přijatelnou zemí, třeba jako Saúdská Arábie.Írán si zasluhuje větší pozornost, alespoň podle informací pravidelně dodávaných zpravodajci od roku 1979, kdy se v této zemi chopil moci islamistický režim. Americký list USA Today provedl začátkem srpna bilanci letošních teroristických aktivit, za nimiž lze najít tichou podporu Teheránu:- čtyři atentáty v Izraeli s bilancí 59 mrtvých,– šest zavražděných íránských disidentů, především v Evropě, - terorista Hizballáhu, který připravoval bombový útok na izraelský dopravní letoun, vyletěl náhodně i se svým pekelným strojem v hotelovém pokoji ve východním Jeruzalémě do vzduchu,– Belgie zadržela na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
