Romové podpořili Klause

Když si Václav Klaus před dvěma týdny dny přečetl zprávu amerického ministerstva zahraničí o dodržování lidských práv v České republice, která kritizovala především diskriminaci Romů, ihned ji odsoudil jako „zkreslující a zjednodušenou“. Jistě přitom netušil, že za několik dnů jeho názor podpoří i sami Romové - závěry Američanů odmítl nejen romský zástupce ve vládní Radě pro národnosti Rudolf Tancoš a jediný zástupce této menšiny v Parlamentu Ladislav Body (Levý Blok), ale také radikální Romský demokratický kongres. Přitom americká kritika jednoznačně posiluje vážnost romských předáků na politické scéně. Proč si tedy romští představitelé počínají - aspoň na první pohled - tak naprosto nesmyslně?Američané věnují romské problematice přesně čtyřicet řádek z devítistránkového materiálu. Polovinu z toho zabírá mnohokrát diskutovaný zákon o občanství, zbytek textu upozorňuje, že Romové jsou diskriminováni při zaměstnávání a bydlení, připomíná i rasové násilí.

Podle romských politiků je ale taková argumentace od začátku špatná. „Nic takového, co se tam uvádí, prostě nepociťujeme,“ odpovídá například Rudolf Tancoš. (Nevyjadřuje se ovšem ke skinheadům - sám pochází z Českých Budějovic a tam na rozdíl od nedalekého Písku holé lebky neútočí.) „To, že budou Romové během hospodářské reformy přicházet o práci, se přece dalo čekat,“ tvrdí zase předák Demokratického kongresu Ivan Veselý. „Navíc podle něj tak třetina z nich vůbec pracovat nechce."Pokud chtějí Američané o diskriminaci mluvit, měli by podle představitelů romské menšiny její projevy správně popsat. Nejviditelnějším příkladem rasismu je prý častý zvyk majitelů restaurací a koupališť nepouštět do svých zařízení nikoho s tmavší pletí. České právo přitom nemá účinné nástroje, jak tomu zabránit. Jiná potíž je podle I. Veselého v tom, že Ministerstva školství a práce sice vypracovaly rozsáhlé vzdělávací a rekvalifikační programy speciálně pro romskou menšinu, zatím ale "nejsou lidi“, kteří by je uskutečnili. Také všechny slušné politické strany prý romskou otázku s klidem ignorují.Zbývá jenom vysvětlit, odkud Američané své zprávy vzali. Jejich pražská ambasáda se omezila na informaci, že materiál vznikl na základě „rozsáhlé analýzy osobních kontaktů, výzkumů veřejného mínění a prací jiných institucí, které monitorují dodržování lidských práv“. Alespoň pro Romy není velkým tajemstvím, o jaké instituce šlo: stejné argumenty při kritice vlády používají Helsinský výbor, Hnutí občanské solidarity a tolerance nebo Nadace Tolerance. Mezi jejich aktivisty nebo spolupracovníky patří lidé z okruhu bývalého Občanského hnutí (Martin Palouš, Pavel Rychetský, Ivan Gabal), kteří podle Ivana Veselého celou věc zbytečně politizují. „Ať za nás nemluví, dokážeme se hájit sami,“ říká romský předák.