Kostnické memento mori

„Smrt byla vždycky komerční trhák,“ prohlásil ironicky fotograf Ivan Pinkava, když se rozhlédl přeplněným sálem galerie Rudolfinum. „To je v Praze běžné, aby na takovou malou výstavu přišlo tolik lidí?,“ ptali se dva náhodní američtí turisté. Vernisáž výstavy fotografií z kostnické kaple, nazvaná Memento mori, v galerii Rudolfinum do 26. listopadu, překvapila i jejího ředitele dr. Nedomu.

Poutní místo

Od roku 1990 se stala Kostnice v Sedlci u Kutné Hory poutním místem turistů. Přijíždějí v autobusech, aniž by často věděli kam. Rádi se na lebky podepisují nebo jim nasazují čepice. Někteří nostalgii prostředí a přítomnost ostatků kompenzují nikotinem. Zvláštní skupinu tvoří motorkáři, většinou se chovají s obřadní úctou. Zato místní heavymetalová mládež navštěvovala po diskotékách kapli oknem. Prostředí lebek je přitahovalo, stávalo se fascinujícím kultovním místem. Organizace prohlídek v podstatě neexistuje. Paní v pokladně má co dělat, aby stačila prodávat lístky a upomínkové lebky ze sádry. Každou návštěvou se kaple proměňuje, každou návštěvou z kaple ubývá kostí i lebek.Historie sedlckého hřbitovního kostela je spojena se založením cisterciáckého kláštera s nejskvostnější gotickou katedrálou v Čechách začátku 12. století. Tehdejší opat Jindřich II. podnikl pouť do Jeruzaléma a prstí z Golgoty místo posvětil. Ve 14. století byl na hřbitově postaven kostel Všech svatých se spodní kaplí s kostnicí. Husitské války se podepsaly na klášteře i…