Místo proletářů a husitů tradiční hodnoty baroka
Ministerstvo školství zavádí další druh vzdělávacích osnov
Změna režimu s sebou obvykle přináší i změnu školních osnov dějepisu. Za Rakouska-Uherska se v českých školách podrobně učilo o slavných vítězstvích Habsburků nad Turky, kantoři první republiky dávali přednost národnímu obrození a přemyslovským králům. Spolupráce s Němci podle „svatováclavské tradice“ patřila do osnov za protektorátu a komunisté vedle dělnického hnutí preferovali „husitskou revoluci“. Až dosud ale nebylo jasné, koho si za svého oblíbence zvolí polistopadový režim. Mnohé v tomto směru ale naznačil tým autorů nových osnov pod vedením děkana pražské pedagogické fakulty Zdeňka Heluse a nedávného ministra školství Petra Piťhy. Osnovy podrobně rozepisují období vrcholného středověku i baroka a zdůrazňují „úlohu církví“ při „obnově tradičních hodnot“ ve dvacátém století. To prozrazuje, že novým směrem má být katolický konzervativismus. Samozřejmě se ihned objevuje nezodpověditelná otázka, kde končí korektní a objektivní interpretace dějinných událostí a kde začíná manipulace s historickým vědomím nové generace.
Občanská škola
„Nerovnoměrnost zpracování jednotlivých historických období“ v osnovách Občanské školy kritizoval začátkem školního roku evangelický historik Jaromír Procházka. Z protestantského hlediska je skutečně podezřelé, když heslo „Jednota bratrská“ ze současných státem uznaných osnov nahradí „jezuité“, a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
