Romové v Čechách
Začarovaný kruh
Novodobá historie romského obyvatelstva v Československu začíná druhou světovou válkou. Válkou, která zasáhla do života Romů podobně jako do života Židů.Čeští a moravští Romové byli téměř všichni vyvražděni v nacistických likvidačních táborech a z původních asi 15.000 jich přežilo jen několik stovek. Slovenský štát totální likvidaci romského obyvatelstva sice nestačil realizovat, podařilo se mu jej ale na několik let zcela izolovat: Romové ztratili statut lidských bytostí, mnozí byli umístěni v pracovních táborech.
Za prací do pohraničí
Situace Romů v České republice se od situace Romů na Slovensku v mnoha směrech liší. Klíčovým rozdílem, který z nich dělá téměř jiné etnikum, je fakt, že většina Romů žijících v Čechách a na Moravě sem přišla až po druhé světové válce.Slovensko, dědic poraženého Slovenského štátu, stálo po válce na pokraji ekonomického kolapsu, jehož průvodními jevy byla bída a nezaměstnanost. Na Slovensku žilo tou dobou asi 100.000 Romů, většinou v primitivních podmínkách romských osad, vzdálených i několik kilometrů od „normálních“ vesnic. V osadách panovala hrozivá bída, absolutní negramotnost a minimální zaměstnanost. Navzdory tomu se jejich obyvatelé řídili určitými pravidly, která pomáhala udržovat vnitřní pořádek a morálku komunity. Tyto normy vymezovaly povinnosti mužů, žen, dětí, rodičů, prarodičů, otců, matek, starších bratrů, stejně jako mladších bratrů, bratranců i uznávaných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
