Dohoda ODS a HZDS střízlivýma očima
Pavel Kysilka: „Experti se na možnost vytvoření platební unie dívají skepticky.“
V politické dohodě mezi ODS a HZDS podepsané 23.července v Bratislavě najdeme i ekonomická ujednání, připravená pro případ, že k rozdělení federace dojde. Obě strany prý podpoří okamžité uzavření dohod o celní unii, zóně volného obchodu zbožím a službami, zóně volného pohybu výrobních faktorů (práce, peněz, kapitálu) a rovněž vytvoření platební unie. Ekonomické partie politické dohody jsou projednány s jakousi zvláštní lehkostí, jsou jen nadhozeny. Kromě zmínky o koordinaci daňové a měnové politiky, neříká se v dokumentu již nic o tom, jaké jsou nezbytné předpoklady vzniku a funkčnosti podobných dohod či útvarů.Požádali jsme proto o názor ing.PAVLA KYSILKU, zástupce víceguvernéra Státní banky československé a člena bankovní rady.
Platební unie - stojí za pokus?
Text dohody praví: případné oddělení měn bude částečně kompenzováno tím, že bude vytvořena rozumná a efektivní platební unie. Jaké jsou z pohledu „správce měny“ předpoklady fungování takové platební unie? A co vlastně ta platební unie znamená?Platební unie je pojem dosti široký a nekonkrétní. Správně by se mělo říkat platební dohoda, protože v našem případě by se týkala pouze dvou států a jako unie bývá většinou označováno vícestranné uskupení. Tzv. platebních unií vzniklo ve světě po druhé světové válce několik. Většinou trvaly zhruba do roku 1958, tedy do doby, než…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
