Každý za své
„Pokud by v Čechách a na Slovensku nebyly stejné sazby daní, musela by vzniknout celní hranice,“ říká náměstek federálního ministra financí Jan Klak
Dojde-li k dělení společného státu, ale i v případě existence jakéhosi volného soustátí, ve kterém by byla uplatňována zásada „každý za své“, bude jedním z nejpalčivějších problémů daňová soustava. O názor na tuto skutečnost jsme požádali náměstka federálního ministra financí ing.JANA KLAKA:„Jsem přesvědčen o tom, že daně jsou svým způsobem nadčasový element. Budou se vybírat za jakýchkoliv politických a státoprávních okolností. Nová federální daňová soustava se třemi nosnými daněmi (daň z přidané hodnoty, spotřební daň a daň z příjmu - 90% všech očekávaných příjmů), podle které se začneme řídit od 1.ledna 1993, by se dala bez větších problémů uplatnit v kterékoliv z republik. Jde o moderní systém, který odpovídá systémům okolních tržních ekonomik. Pokud by se do Západní Evropy chtěly integrovat obě eventuálně samostatné republiky, zůstaly by pro ně principy nové daňové soustavy (včetně podmínek pro uplatňování daní) výhodné.Jiná otázka je ovšem výše sazeb jednotlivých daní. Pokud by republiky požadovaly různé sazby, nemohl by být zachován jednotný ekonomický prostor ani dodržena zásada ‚každý za své‘ v jakési hospodářské unii. Zmíněnou zásadu by pak bylo možné udržet pouze ve dvou samostatných státech, ale v tom případě jde o samozřejmost.“
Daň z přidané hodnoty
Jak vyplývá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
