Úspěch nebo začarovaný kruh?

Stav národního hospodářství lze posuzovat také podle toho, jaká je míra přerozdělování. Tedy jaký je poměr rozpočtu vůči vytvořenému hrubému domácímu produktu. Jde o to, zda není rozpočet příliš velký, zda podnikům, podnikatelům, ale i občanům příliš neukrajuje z vytvořeného bohatství.

Tiskem proběhla řada matoucích informací a údajů. Někdo srovnával výši rozpočtových výdajů s národním důchodem, někdo s hrubým národním produktem (HNP), někdo s hrubým domácím produktem (HDP). Někdo započítal inflaci, někdo nikoliv.

Karel Kříž napsal (v LN z 13.prosince 91), že poměr rozpočtových výdajů vůči HNP je 70% procent. To by ovšem skutečně znamenalo přerozdělování nehorázné, socialismus jako řemen. Naštěstí tomu tak není.

Rozpočet můžeme poměřovat vůči HDP (spotřeba + úspory + investice + [export - import]), nebo HNP (započítává navíc produkci podnikatelských subjektů vytvořenou v zahraničí a odčítá produkci podnikatelských subjektů cizího státu na vlastním území). Hrubý domácí a hrubý národní produkt je v našich podmínkách v podstatě totožný. Pokud bychom poměřovali rozpočet vůči národnímu důchodu, který nezahrnuje nevýrobní odvětví a služby, vyjde nám pochopitelně procento značně vyšší.

Vyděračská daň

Předpokládané příjmy (stejně jako výdaje) čs.rozpočtové soustavy na letošní rok tvoří 522,98 miliard korun. V loňském roce měly příjmy rozpočtů tvořit 498,7 miliard (vytvořeným schodkem a jeho možným řešením se…