Proti „národnímu vědomí“
FS schválilo čs.-německou smlouvu
Smlouva mezi Československem a Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci byla ve středu schválena Federálním shromážděním. Bez senzací, překvapení a přílišné pozornosti, a také bez doprovodné rezoluce, na kterou by mohl za měsíc bez zábran odpovědět Spolkový sněm. Středeční rozruch na Václavském náměstí platil mnohem více výtržnostem kolem fotbalového zápasu ČSFR-SRN než protestům před budovou parlamentu. Jak si všiml poslanec Bohumil Tichý (HSD I), „skupina asi 200 až 300 německých mladíčků, napitých našeho piva, zaútočila lahvemi a plechovkami na vozidlo naší policie s tím, že se používalo také dělbuchů, a došlo ke znamenité střelbě“.Výroky Bohumila Tichého a například Richarda Sachra („Ano, budu pro text smlouvy, až bude výrazem skutečného národního vědomí“) výstižně charakterizují linii, s níž někteří poslanci přistupují nejen k čs.-německé smlouvě, ale především k reflexi naší historie a budoucímu osudu Československa. „Nejsem si jist, zda kvůli vlastnímu sebeurčení se musíme zříci vlastní suverenity ve prospěch evropské integrace… silný německý soused nám již jednou udělil nevybíravým způsobem historickou lekci a reálně tu bude stále existovat,“ zobecnil obavy z budoucnosti Jiří Kincl (KSČM). Podle těchto názorů ztrácíme sblížením s Evropou garance bezpečnosti vůči Německu. Ve skutečnosti je naopak získáváme, ale tam, kde je levice nechce. Důvod je nasnadě: blednoucí strašák…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
