Zmatek kolem regulace mezd

Zmatek kolem regulace mezd

Poslední hlava státně plánovacího molocha

V každé základní ekonomické učebnici se dočteme, že představa regulace cen jako protiinflačního opatření je mylná a zcestná. Centrální regulace a plánování všech cen, které prováděl komunistický totalitní stát, mělo známé důsledky: skrytou inflaci, život na dluh, přerozdělování, netržní a v důsledku katastroficky nevhodné rozmístění zdrojů. Mylná je také představa, že ceny lze liberalizovat pouze „částečně“. I takový postup dokáže ekonomiku úspěšně znásilnit a zmrazit její vývoj. Podle ing.Emanuela Šípa, ředitele cenového odboru ministerstva financí je v Československu nyní liberalizováno 85% všech cen. Kromě cen energie, nájemného a některých dalších věcí, je v Československu dosud regulována cena pracovní síly, tedy platy.

Strop je určen z centra

Ještě v roce 1990 byly mzdy ve státních podnicích plánovány a regulovány z centra, stejně jako v uplynulých desetiletích. Čtyřicet let nás úředníci z odborů práce a mezd zařazovali po orwellovsku do tarifních skupin a tříd, podle rozhodnutí ministerstev a plánovacích komisí. 1.ledna 91 se u nás liberalizovaly ceny většiny výrobků a zároveň s tím se částečně změnil i systém regulace mezd, nicméně se ho vláda nevzdala. Nadále je z centra určován strop, maximální povolený objem vyplacených mezd. Používá se zde silně progresivního regulačního odvodu. Vyplatí-li podnik více prostředků než je povoleno, musí odvést státu dva a půl…