Milost válečnému zločinci
Po téměř padesáti letech se na Slovensko vrátil bývalý generální tajemník Hlinkovy slovenské lidové strany (HSLS). Po válce byl u nás v nepřítomnosti odsouzen na dvacet let žaláře za velezradu.
Začátkem listopadu 1991 přijel z Budapešti do Bratislavy starší muž, který se na našich hranicích prokázal kanadským pasem a platným československým vízem. Oba úřední dokumenty zněly na jméno dr.Jozef Kirschbaum. Po téměř padesáti letech se na Slovensko vrátil bývalý generální tajemník Hlinkovy slovenské lidové strany (HSLS). Po válce byl u nás v nepřítomnosti odsouzen na dvacet let žaláře za velezradu.
Vzestup a pád
Jozef Kirschbaum se narodil v roce 1913. Studoval práva a ještě jako student se aktivně zapojil do politiky. Pomáhal koncipovat text vyhlášení samostatnosti Slovenského štátu (1938) a v pětadvaceti už byl náčelníkem Hlinkovy akademické gardy a tajemníkem slovenského ministra zahraničí F.Ďurčanského. Jeho kariéra vyvrcholila začátkem roku 1939, kdy se stal generálním tajemníkem HSLS, tehdy již jediné politické strany na Slovensku. Patřil mezi nejmocnější muže nového státu. Za jeho éry byly připravovány „židovské zákony“, ostřejší než jejich nacistické vzory, zabírán neárijský majetek, sepsána a vyhlášena slovenská ústava zakotvující vládu jedné strany.
Když byl v roce 1940 na nátlak Německa odstraněn Ďurčanský, kterého nahradil fanatik Tuka, pohasla na čas i zářivá hvězda Jozefa Kirschbauma. Po krátké službě v armádě a studijní stáži v Římě byl v roce 1942 jmenován velvyslancem Slovenského štátu ve Švýcarsku, kde zůstal až do konce války. Ačkoliv sám sebe označuje za oběť…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
