Třístranný summit

V pátek 15.února se v maďarském Visegrádu konala maďarsko-československo-polská vrcholná schůzka. Účastníci si chtěli vyjasnit šance na vytvoření systému nových vztahů. V první den návštěvy v maďarském parlamentu jsem v protokolu zjistil dosud nevídanou věc. Maďarský prezident přijal své dva slovanské protějšky v Munkácsyho síni, která je vyzdobena obrazem, na němž je znázorněn hold Slovanů dobyvateli Árpádovi. Cestou z Budapešti na historický Visegrád poutaly pozornost žluté stužky zavěšené na stromech podél Dunaje - znamení solidarity s trpícími ve válce v Perském zálivu. Zdálo se, že téměř všudypřítomné vědomí války způsobilo, že se i význam visegrádského summitu poněkud odsunul do pozadí. Celou schůzku provázela chladná atmosféra, která však není cizí politickému kursu Józsefa Antalla.

Počáteční euforie, provázející Havlovu myšlenku regionální spolupráce, se nyní jakoby vytratila. Před třemi lety v Maďarsku ještě vládlo nadšení z toho, že Maďaři budou jistě jediní, kdo obdrží velkou finanční pomoc ze Západu. Po pádu totalitních režimů koncem roku 1989 někteří maďarští představitelé komentovali události následovně: teď se balík peněz určený původně pro nás rozdělí mezi více států. Nyní je peněz ještě méně (válka v Zálivu, hospodářská recese) a žadatelů čím dál více. A tak se zdá, že toto rozčarování v Maďarech přežívá.

Maďarsko, Polsko a Československo, jediné tři státy ve východní Evropě s průměrnou měsíční mzdou nad 100$ (Polsko 179$, Maďarsko 112$,…