Modré helmy do Evropy
Koho budou chránit mírové jednotky v Jugoslávii
Generální tajemník OSN by měl zvážit možnost zřídit poprvé v historii mírové síly pro Evropu. Členové Rady bezpečnosti z Evropských společenství - Velká Británie, Francie a Belgie - chtějí zahrnout tento požadavek do návrhu rezoluce o ropném embargu vůči Jugoslávii. Nabídka by měla přimět bojující strany k uzavření trvalého příměří, protože podmínkou pro jakoukoli operaci „modrých helem“ je oddělení válčících sil.Po roce násilností a po pěti měsících války je sama myšlenka zásahu největší světové organizace v Jugoslávii natolik lákavá, že zakrývá podstatu mírového uspořádání. K tomuto zamlžování ovšem přispívají i její tvůrci: „Všichni klíčoví jugoslávští činitelé si přejí, aby v oblastech zachvácených válkou byly rozmístěny mírové síly OSN,“ prohlásil ve čtvrtek vyslanec Evropského společenství, lord Carrington. Dodal, že "s uplatněním mírových sil OSN souhlasí Chorvati, Srbové i jugoslávská armáda. Shodně přitom poukazují i na nutnost stanovit způsob a úlohu jejich nasazení."Byl tedy dosažen konsensus v otázce, kdo má zasáhnout; otevřeným problémem však zůstává místo nasazení.
Hranice nebo fronta
Zdánlivě překvapivou shodu ovlivnil především fakt, že Srbsko naplnilo svůj strategický cíl. Stalo se to, co pozorovatelé předvídali již od léta: svazová armáda postoupila tak daleko, že si její patroni chtějí pojistit územní zisk mezinárodně. Přitom Bělehrad se až dosud…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
