Zatím klidná jižní fronta
Srbsko-muslimský spor v Bosně a Sandžaku
Bosna a Hercegovina představuje prototyp vzniku balkánských nepokojů. Její čtyřmiliónové obyvatelstvo je složeno z muslimů, Chorvatů a Srbů, vyznávajících islám, katolictví a pravoslaví. Navzdory válce v sousedství však v této republice, s výjimkou několika spálených chorvatských vesnic v blízkosti dubrovnické fronty, nedošlo k ozbrojeným srážkám. Vzhledem k národnostní struktuře této republiky je to překvapující skutečnost. Podstatnou roli zde hraje politika bosenského prezidenta Izetbegoviče, ale i strach armády, aby ji otevření nových bojišť nevyčerpalo natolik, že by byla přinucena k ústupu z některých území v Chorvatsku.Stabilita Herceg-Bosny, jak muslimové nazývají svou republiku, byla však v letošním horkém létě narušena hned dvakrát. Nejprve se vedení bosenských Srbů jasně distancovalo od politiky muslima Izetbegoviče a vyvíjelo soustavný tlak proti vyhlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny. Druhým zdrojem neklidu byly útočné akce jugoslávské armády proti Chorvatsku z jejího území. Bosenské vedení poměrně úspěšně znemožnilo pokus armády o mobilizaci obyvatel této republiky, zastavit tanky však nemůže.
Bosenské referendum
Dnešní Bosna a Hercegovina se podobá Chorvatsku před vypuknutím války. Stačí malá jiskra, aby propukl požár. Svou národnostně vyváženou strukturou a mírovým soužitím se tato republika stala překážkou velkosrbským ambicím. Proto nijak nepřekvapuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
