Poločas jugoslávského rozpadu
26.prosince vyhlásila jugoslávská republika Slovinsko svou suverenitu. Svět si již zvykl na obdobné akty v SSSR, ale v poválečné Evropě mimo sovětské území nemá tento krok obdoby.
26.prosince vyhlásila jugoslávská republika Slovinsko svou suverenitu. Svět si již zvykl na obdobné akty v SSSR, ale v poválečné Evropě mimo sovětské území nemá tento krok obdoby. Reakce jsou zatím opatrné - jak ze strany federace, tak ze strany sousedních zemí. Deklarovaná nezávislost má také jen manifestační charakter: ve Slovinsku je nadále rozmístěna jugoslávská armáda a na hranicích úřadují jugoslávští celníci. Přes mnohá silná slova nešlo Slovincům o definitivní vytržení ze svazku federace, ale především chtěli ukázat, že to s požadavkem na její přebudování myslí vážně. Jugoslávská otázka dne zní: federace nebo konfederace? Odpověď rozhodne zejména o osudu hospodářské reformy, dnes víceméně skryté za národnostními vášněmi.
Navzdory předchozímu varování federálních orgánů se lublaňský parlament podvolil výsledkům plebiscitu z 23.prosince. Pro nezávislé Slovinsko hlasovalo 92% voličů (při 95% účasti to znamená 88,5% občanů republiky). Slovinský prezident Milan Kučan potom nastínil určitý scénář pro následujících šest měsíců: vypracovat novou ústavu, vybudovat samostatný hospodářský systém, vyjasnit vztahy s ostatními svazovými republikami. Tím by Slovinsko postupně převzalo větší část kompetencí, které svého času přenechalo federaci. Na rozdíl od mnoha svazových republik SSSR se zde sice nemluví o vlastní měně, zato se uvažuje o reálných možnostech vojenské obrany. Slovinský generální štáb již v prosinci oznámil, že přebírá rozmisťování slovinských branců.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
