Neblahé dědictví

Nespočetněkrát jsem v poslední době slyšel otázku, jak to vlastně je s našimi mezinárodními obchodními vztahy a politikou, když nám jeden po druhém vypovídají zahraniční partneři. Nikde jsem však až dosud nenašel věcnou a srozumitelnou odpověď. To se dá ještě pochopit - i když ne akceptovat - u politiků, jimž by objektivní informace v krajním případě hrozila odhalením vlastních nedostatků. U televize, rozhlasu a tisku jde však o vážný profesionální prohřešek proti povinnosti kriticky a nestranně informovat veřejnost. Z poměrné vzdálenosti od pramenů nemám sice k dispozici všechny potřebné informace a fakta, nicméně pokusím se alespoň rámcově poukázat, proč nám najednou Sovětský svaz radikálně a jednostranně snížil smluvené dodávky ropy, proč NDR odmítá odebírat naše výrobky, k jejichž koupi se zavázala, a za své dodávky chce platby jinou formou než smluveno mezi vládami a proč že tu máme podobné problémy s Bulharskem a v menší míře s ostatními, dříve bratrskými zeměmi?

Příčinou přinejmenším hlavní jsou deformované hospodářské vztahy, které po desetiletí vytvářela a svým členským státům vnucovala Rada vzájemné hospodářské pomoci. Sovětský svaz například dodával svým spojencům nejednou pod cenu strategické suroviny, zato nejednou v podřadné kvalitě. Za to vyžadoval dodávky jiného zboží, a na kvalitu se ani tehdy příliš nehledělo. Během pár desítek let například československý obuvnický a konfekční průmysl takto ztratil schopnost konkurovat na mezinárodním poli - jen…