Trojí požehnání

Dvojčata odjakživa vyvolávala v lidech smíšené pocity. Někdy byla považována za prokletí a nechtěnou zátěž pro rodinnou kasu. Jindy byla vnímána jako požehnání, či dokonce známka otcovy větší mužné síly. Pokud však mají pravdu Shannen Robsonová a Ken Smith z Utažské univerzity, je narození dvojčat spíše důsledkem silné tělesné konstituce matky než otcovy potence.

Tato myšlenka na první pohled působí zvláštně. Porod a výchova dvojčat jsou přece náročné pro matku i pro děti. Dalo by se očekávat, že veškeré výhody z vícečetných porodů budou vykoupeny například vyšší novorozeneckou a mateřskou úmrtností. Z tohoto pohledu jsou dvojčata pravděpodobně nahodilým vedlejším produktem přirozené pojistky proti riziku potratu zárodku v rané fázi těhotenství. To by vysvětlovalo, proč je počato mnohem více dvojčat, než se jich narodí, a proč jsou dvojčata tak vzácná (byť jsou v současnosti běžnější jako důsledek umělého oplodnění). Představují 6 až 40 živě narozených dětí z 1000, v závislosti na zemi, kde matka žije.

Robsonová a Smith se však domnívají, že toto je převrácený pohled na věc. Ačkoli u všech žen dochází ke kompromisům v tom, kolik sil jejich tělo věnuje rozmnožování a kolik si ponechá k zachování vlastního zdraví, tělesně zdatné ženy si mohou dovolit více z obojího než křehotinky. A jak lépe dát najevo zdatnost než porodem vícerčat? Jinými slovy, tito dva badatelé vyslovili závěr, že matky dvojčat budou nejen celkově reprodukčně úspěšnější, ale budou i zdravější než ty, které rodí děti po jednom.

Definovat evoluční vztah mezi plodností a zdravím je však ošemetné. Díky moderní medicíně a pohodlí hospodářského růstu dnes ženy kdekoli rodí méně dětí, než rodily v dávné evoluční minulosti, kdy se utvářela lidská těla a fyziologie – zároveň se ale více narozených dětí dožívá dospělosti. V Evropě a Severní Americe se tento demografický přechod započal kolem roku 1870.

Dvojčata v Salt Lake City

Jedním z možných řešení je zkoumání záznamů z doby před tímto demografickým přechodem. Bohužel však jen málo úřadů v oněch dobách vedlo natolik pečlivou evidenci, aby se tyto údaje daly adekvátně statisticky analyzovat. Výjimkou je v tomto ohledu stát Utah. Mormoni, kteří v jeho počátcích představovali valnou většinu jeho obyvatel, přikládají demografickým záznamům velkou důležitost. Organizace Pedigree and Population Resource, jejímž ředitelem je právě Ken Smith, podporuje databázi obsahující 1,6 milionu genealogických záznamů o obyvatelích Utahu od počátku 19. století až do 70. let 20. století.

Aby ověřili svou teorii o výjimečných kvalitách matek dvojčat, pátrali Robsonová a Smith v záznamech po ženách narozených mezi lety 1807 a 1899, které se dožily více než 50 let, tedy věku, kdy obvykle u žen dochází k menopauze. Vyloučili ženy, které se provdaly více než jednou nebo které ovdověly před 50. rokem věku – a vzhledem k tomu, že jsme v Utahu, také ženy, jež žily v polygamním svazku, které bývaly dříve u mormonských osadníků legální. (Počátkem tohoto roku uveřejnil Smith s kolektivem spolupracovníků studii, podle níž s čím více ženami musela mormonská žena sdílet manželský svazek, tím méně potomků měla šanci porodit.) Získali tak vzorek asi 59 tisíc žen, z nichž zhruba 4600 alespoň jednou porodilo dvojčata.

Badatelé se rozhodli analyzovat důsledky demografického přechodu tak, že rozdělili vzorek na ženy narozené před rokem 1870 a ženy narozené v tomto roce či později. Výsledky, které před nedávnem uveřejnili v časopise Proceedings of the Royal Society, potvrzují jejich hypotézu. Ve skupině žen narozených před rokem 1870 měly matky dvojčat v průměru o 1,9 dítěte více než matky rodící děti po jednom. Matky dvojčat narozené po roce 1870 měly o 2,3 dítěte více. Z evolučního hlediska je však důležitější, že se více jejich dětí dožilo dospělosti. U matek dvojčat narozených před rokem 1870 se dožilo 18 let věku o 1,24 dítěte více než u ostatních matek. Po roce 1870 stoupá toto číslo na 1,56 dítěte.

Porod dvojčat pochopitelně automaticky navyšuje celoživotní plodnost matky v poměru k počtu jejích těhotenství o jedno dítě. Protože však jen málo žen porodí dvojčata více než jednou, vyplývá z výše uvedených údajů, že matky dvojčat byly plodnější, i když nebereme tento jev v úvahu. Vítězily však nad matkami s jednočetnými porody i v jiných reprodukčních měřítkách, například měly kratší rozestupy mezi jednotlivými porody a své poslední dítě porodily v pozdějším věku.

Nejpozoruhodnější však je, že matky dvojčat narozené před rokem 1870 se také dožily vyššího věku než ženy, které dvojčata neměly – jinak řečeno, byly zkrátka zdravější. To naznačuje, že aspoň z evolučního hlediska dvojčata rozhodně nejsou prokletím, ale naopak známkou supermatky. ď‘

© 2011 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Respekt.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.