Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Společnost, Zkumavka

Pšenice na houpačce

Rozhovor: Klima se mění. Jaké problémy způsobí výkyvy počasí zemědělství?

Sucho ve středních Čechách, polovina března; ilustrační foto • Autor: Karel Cudlín
Sucho ve středních Čechách, polovina března; ilustrační foto • Autor: Karel Cudlín

Podle některých odhadů stoupnou teploty v Česku v letních měsících až o 4,5 stupně. Suchá období přerušovaná přívalovými dešti budou častější a delší, k létům bez vody se přidají i horká a suchá jara. Některé roky budou naopak velmi deštivé. Co budou výkyvy počasí, o nichž se podrobně dočtete v novém Respektu, znamenat pro české, potažmo středoevropské zemědělství?

Evropa je kriticky důležitým dodavatelem pšenice na světové trhy; a jak upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně, představuje zároveň jednu z plodin, jejichž pěstování bude ve změněných podmínkách velmi obtížné. Četnost extrémních jevů schopných zničit úrodu pšenice na rozsáhlém území – kromě horka a sucha také třeba krupobití – stoupne až trojnásobně. 

Proměnlivost počasí je pro evropské zemědělství jedním ze zásadních rizik. Co můžeme očekávat? Budou klesat výnosy?

Díky technologickému pokroku budou výnosy stoupat, ale pšenice potřebuje dostatek srážek. Těch se bude zřejmě často nedostávat. Přijdou tak roky se skvělou úrodou a pak roky výrazně podprůměrné. Bude to tedy boj mezi zhoršujícími se přírodními podmínkami na jedné straně - a technologickým pokrokem, lepšími technologiemi pěstování, novými odrůdami, závlahami a podobně na straně druhé.

Není řešením přenést plodiny do vyšších nadmořských výšek?

Není moc kam. Rozorávat louky na Vysočině určitě není dobrý nápad. Jsou tam horší půdy a měl by tam převládat chov hospodářských zvířat. Stejně tak je zavádějící představa, že se zemědělství posune na sever. Zabrání tomu limity v podobě terénních a půdních podmínek. Například četnost extrémních jevů tu bude ještě vyšší než u nás.

Co z toho tedy pro budoucnost plyne?

Evropská unie se bude muset zamyslet nad tím, co je pro ni dostatečná potravinová rezerva. Dnes vyžaduje, aby zásoby komodit, jako jsou třeba právě obiloviny, stačily na tři měsíce. V budoucnu bude nutné mít zásoby třeba na rok. Skladovací kapacity pšenice jsou přitom extrémně nákladné. Bude to tedy drahé, ale státy si s tím poradí.

A zemědělci?

Pro ty bude situace daleko nepříznivější. Česká republika je závislá na srážkách - a těch tu naprší tak na hraně toho, co je potřeba. Budeme na tom podstatně hůř než třeba Francie, Belgie nebo západní část Německa, kde prší víc. U nás jsou srážky zatím dostatečné, jejich rozložení je dobré, ale jak poroste teplota, nebudou v mnoha obdobích stačit a půda častěji vyschne. Déle než rok přitom obilí skladovat nejde, protože náklady pak neúměrně rostou a snižuje se kvalita. Výkyvy počasí proto budou mít velmi vážné důsledky. Jeden rok bude úroda dobrá, jenže kvůli tomu zároveň klesnou ceny, takže to, co zemědělci vypěstují, neprodají nijak skvěle. Pak se neurodí, cena sice mírně stoupne, ale zase nebude co prodávat.

Proč nevidíte takový problém na straně státu, když pšenici nejde skladovat déle než rok? Jestli se neurodí dva roky po sobě, tak pšenice ve státních skladech dojde.

Evropa je bohatá, může si pšenici koupit, i když bude momentálně dražší. Řešení v tomto případě existuje, i když je nákladné. Zemědělské podniky to mají horší - potřebují plánovat, musejí počítat s nějakou produkcí a když ji nedokážou ani odhadnout, ocitají se v těžké situaci. Když zemědělec nemůže dělat dlouhodobé plány, prodražují se mu investice, banky jsou méně ochotné poskytovat úvěry a podobně.

Evropa si potraviny koupí. Co to bude znamenat pro chudší oblasti světa?

Ve chvíli, kdy začnou klesat výnosy velkých producentů pšenice, jako je Evropa, a nenastoupí jiné kapacity – a těžko si představit, kdo by Evropu nahradil, Čína a Indie jsou čistými dovozci pšenice – vzniká výrazný tlak na cenu. Cenové výkyvy se v ekonomice řady chudších států projeví výrazně.

Už jsme to ostatně pozorovali, řada událostí „arabského jara“ byla přičítána neúrodě a nárůstu cen způsobenému mírným nedostatkem pšenice na světových trzích. Když lidé nemají potraviny pro děti, ztrácejí zábrany se  režimu postavit. A nejen to, kolem roku 2009 měl program OSN, který zajišťuje pomoc uprchlíkům, problém získat peníze, aby zaplatil pšenici pro běžence. Proto je důležité, aby Evropa udržela nadprodukci – přispívá tím ke stabilitě, kterou sama potřebuje.

Mluvíme celou dobu o pšenici, co jiné plodiny?

Pšenice je specifická v tom, že se s ní po celém světě velmi výrazně obchoduje. Dominuje v exportu kalorií, tedy vlastně výměně výživy mezi různými oblastmi světa. Výkyvy počasí ovlivní stejným způsobem i rýži, kukuřici, ječmen, žito a podobně; ty se však z produkčních oblastí vyvážejí mnohem méně.

Jak zabránit vysychání Česka? Hrozí kromě neúrody i nedostatek pitné vody? Text Kam zmizela voda najdete v aktuálním Respektu

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].