0:00
0:00
Speciál26. 3. 20258 minut

Nejlepší výzkum už se dnes nedělá v akademickém prostředí 

S investorem do kryptoměn a vědcem se zkušenostmi z CERN Filipem Širokým o svobodě, mladé generaci, špičkovém výzkumu a Elonu Muskovi

Ve své době jste byl nejmladším vědcem ve švýcarském CERN, Evropské organizaci pro jaderný výzkum. Pracoval jste na tamním urychlovači částic, zabýval jste se i umělou inteligencí. Jak se z takové pozice člověk přeorientuje na kryptoměny? 

Chtěl jsem zjistit, jestli umím být užitečný i mimo akademické prostředí: stát se součástí malého týmu, který má velký dopad. Pak jsem se na akci časopisu Forbes potkal s šéfem kryptoměnového fondu RockawayX Viktorem Fischerem a zaujala mě jeho vize postavit z Prahy největší kryptofond v Evropě. Oblast rizikového kapitálu, který se věnuje hledání mladých a nadějných firem, mi pro testování vlastní užitečnosti přišla jako nejvhodnější. V CERN jsem pracoval čtyři roky na několika „úzkých“ problémech, zatímco ve fondu se každý týden dozvídám o novém projektu, který má potenciál změnit svět. 

Existuje řada startupů, které se snaží uspět na poli umělé inteligence, té jste se věnoval po odborné stránce. Proč jste se tedy nezaměřil na investice do AI? 

↓ INZERCE

Krypto mi přišlo a stále přijde podobně důležitá oblast jako AI – řeší například problém digitálního vlastnictví a rezistenci vůči cenzuře. Tehdy ve mně rezonovaly myšlenky, že svoboda je jedna z nejdůležitějších hodnot a krypto škáluje lidská práva v digitálním světě. 

Dokázal byste se ještě vrátit k vědě?

Myslím, že dokázal, nicméně skrze roli ve fondu Miton C, kde momentálně úzce spolupracuji s deseti technologickými startupy, dokážu pokrok a vědu podporovat efektivněji, než kdybych ji dělal sám.

Kde se u vás vzal ten důraz na hodnotu svobody? Uvědomil jste si to u konkrétní události? 

Nic konkrétního si nevybavuji, přišlo mi spíše cool, že to je v digitálním světě vůbec možné. Svoboda v digitálním světě mi přišla jako dostatečně velký problém, který by mělo lidstvo dříve či později řešit. Dříve to byly teoretické problémy, nyní se ukazuje, že jsou relevantní. Třeba když v Kanadě řidičům kamionů, kteří protestovali během covidu, stát zmrazil bankovní účty. V tu chvíli si člověk uvědomí, že peníze na jeho účtu ve skutečnosti nejsou jeho. To je pro mě zneužití moci, proti kterému bychom měli mít protiváhu, což je krypto. 

Osobně už od vypuknutí pandemie cítím zejména u mladší generace silný pocit strachu z budoucnosti, k čemuž se přidaly i geopolitické otřesy. Vy sám se bojíte budoucnosti? Kalkulujete s tím? 

Bojím se velmi málo, jsem velký technologický optimista. Technologie má potenciál vyřešit všechny naše problémy. Jde o to se do té doby navzájem nezničit a nechat trh a chytré lidi pracovat. 

Při spojení technologický optimista si vzpomínám na dva roky starý manifest Marca Andreessena, což je jeden z největších startupových investorů a nyní blízký poradce Donalda Trumpa. Podle něj svět ovládl strach z technologií a touha je regulovat, což světu ubližuje – a právě to byl podle něj i hlavní důvod, proč se část technologických podnikatelů odvrátila od podpory amerických demokratů a přiklonila se k Donaldu Trumpovi. Myslíte tedy tenhle druh technologického optimismu, který představují lidé jako Andreessen? 

Ano, je to skvělý manifest. A Andreessen je pro mě vzorem v tom, co dělá a jak nad věcmi přemýšlí.

Krypto je pořád mladý obor a vy jste se ve velmi mladém věku dostal na vysokou pozici. Je to i tím, že kryptosvět je stále na začátku? 

Je to určitě jeden z faktorů, u nových oborů je jednodušší obsáhnout je celé poměrně rychle. A větší hodnotu má to, kolik člověk dává energie do své práce. Nicméně znalost krypta tvoří pouze malou část toho, co člověk v mé roli musí umět – a věřím, že bych uspěl i v příbuzných oborech jako AI. Hlavní je obklopovat se chytřejšími lidmi, než jsem já sám, a investovat do nich.

Říká se, že investování do mladých firem je hodně sázkou na konkrétní tým lidí. Často jsou mladí a bez větších zkušeností, jde o jejich první pokus, jak se chtějí zapsat do historie. Jací jsou z vaší zkušenosti? 

Posledních pár let jsem nejvíc investic udělal v USA, zejména V New Yorku a kolem New Yorku a Stanfordovy univerzity. Zakladatelé startupů v USA, s kterými se setkávám, v sobě mají často obrovskou chuť uspět. Cítím, že mají vůli vytrvat. 

Kdo má pravdu

A Evropané? Nebo přímo Češi? 

Myslím, že stále platí, že průměrný Evropan nebo Čech má ambice nižší. U některých startupů to nemusí být takový problém, nicméně v kryptu je téměř každý produkt globální od prvního dne – zakladatel firmy neprorazí s tím, že chce udělat nejlepší službu jen pro Česko. Je potřeba být nejlepší na celém světě – a s tím do toho taky jít. Takže chci podporovat týmy, které mají takovéto ambice. Zároveň věřím, že chuť zvítězit a dělat velké věci je nakažlivá – a nejlepší způsob, jak ji získat, je začít pracovat s lidmi, kteří už ji mají. A takových lidí je dnes poměrně hodně i v Praze, což dokazuje naše portfolio, v němž jsou firmy s českými nebo slovenskými zakladateli, například Confirmo, Marinade či Firefish. Světové technologické startupy lze bezpochyby budovat i z Česka.

Pohyboval jste se ve vědeckém prostředí ve Švýcarsku i v Česku, kde jste nakonec přesedlal do byznysu. Zaznamenal jste rozdíl v tom, jak vás vnímali venku a jak k vám přistupují u nás? 

CERN je celoevropský, nejvíce je tam lidí z velkých evropských zemí. Nikdo se tam nedívá, odkud jste, všichni jsou Evropané. A věk tam nikdy nebyl problém. Ten bývá problém tam, kde panuje zastaralá hierarchie, která určuje to, kdo má pravdu. A já jsem se vždy snažil fungovat v meritokratických uspořádáních.

A jaké to bylo na školách v Česku? 

Na Masarykovu univerzitu moc rád vzpomínám, byl jsem na oboru matematická informatika, kde nás bylo jen dvacet, ale do konce to dotáhla asi polovina. Většina zkoušek byla ústních, učitelé nás znali jménem, v malém týmu jsme měli super semináře. V Česku přístup nemohl být lepší. Už na gymplu v Ivančicích jsem měl obrovské štěstí, fyzikář se mnou během celých čtyř let trávil jeden den v týdnu po škole a věnoval se mi, řešili jsme spolu příklady z olympiád. A už tehdy jsem mu říkal, že jednou v tom CERN budu. 

Takže jste měl velké štěstí na individuální přístup? 

Měl a moc si toho vážím. A nikdy jsem nikomu nic neplatil, takže to nemusí být vždy o penězích. Věřím, že lidé chtějí druhým pomoct. Stačí chtít, dát to najevo – a myslím, že pak člověk tu pomoc dostane.

Jak se liší vědecké a byznysové prostředí hodnotami, a tedy i tím, jaký typ lidí přitahují? 

Určitě se liší a mně se více líbí byznys prostředí. Největší věda a progres nevznikají v akademickém prostředí, ale na dvou místech. Buď v gigantech, jako je Google, Meta nebo Nvidia, protože mají obří zdroje a talenty a řeší ty největší problémy, což si akademie nemůže dovolit. Druhé místo jsou malé startupy – ve svých začátcích podporované fondy, jako je ten náš. To jsou místa, kde se dějí změny. Za většinou změn ve světě jsou podle mě malé, kreativní a pracovité skupiny lidí. Zdá se mi, že alespoň v technických oborech se akademické prostředí stává méně relevantním.

V CERN jsem si uvědomil, že nejlepší výzkum v AI se odehrává v Googlu nebo ve Facebooku.

Inovace nyní vznikají v soukromém sektoru? 

V CERN jsem si uvědomil, že nejlepší výzkum v AI se odehrává ve zmíněném Googlu nebo ve Facebooku. Alphabet teď dal třeba 75 miliard dolarů do výzkumu umělé inteligence. Na světě neexistuje moc entit, které si to můžou dovolit, a pro které to dokonce dává ekonomicky smysl. Rozdíl je i v kultuře prostředí: v akademickém prostředí nejsou lidé pobízeni, aby pracovali na 120 procent. Existují samozřejmě skvělé laboratoře, ale pokud chce člověk dělat světovou vědu v informatice a příbuzných oborech, tak si dnes nepřeje být profesorem, ale výzkumníkem v Googlu nebo technickým ředitelem rychle rostoucího startupu, do kterého investoval fond rizikového kapitálu. 

Zmiňoval jste, že svoboda je pro vás jednou z nejvyšších hodnot. Není to v tomhle kontextu protichůdné? Firmy jako Alphabet, Amazon nebo Meta mají nedozírné kapacity a zdroje, často monopolní postavení, obří vliv na společnosti po celém světě – a s nástupem Donalda Trumpa a Elona Muska svoji moc zřejmě ještě posílí. Není to svým způsobem ohrožení svobody? 

V tom je důležité krypto, může konkurovat těmto gigantům, tímto směrem to půjde. Web3 (Web3 je decentralizovaná podoba internetu, jehož prostředí více utváří samotní uživatelé a méně centrální autority typu korporace, které vlastní sociální sítě. Je silně spojená také s kryptoměnami, které rovněž nemají centrální autoritu, jako je tomu u tradičních platidel – pozn. red.) narušuje byznys modely těchto monopolů, je to jejich nejlepší protiváha. V kryptu je vše transparentní a nemůže to být tak šíleně výdělečné, protože by to kdokoli mohl zkopírovat a udělat to znovu levnější. Snižuje to byznysům marže a dává mnohem větší moc koncovému uživateli. 

Pro Forbes jste před pár lety říkal, že vás ze všech lidí na světě nejvíce inspiruje Elon Musk. Řekl byste to i dnes? 

Neřekl bych, že nejvíce, nicméně stále je v mnoha ohledech inspirativní. Je teď sice hodně kritizovaný, ale myslím, že je jedním z hlavních důvodů, proč Amerika směřuje dnes tam, kam směřuje. Musk to celé začal, Zuckerberg i ostatní ho následují. Většina lidí na jejich pozici si nemůže dovolit být takto otevřená. A pořád si myslím, že cíle Elona Muska posouvají lidstvo dál. Jen mám pocit, že většina lidí, kteří ho nemusí, v podstatě říká: „Jsme rádi, že chceš zachránit svět, ale nelíbí se nám, jak ho chceš zachránit.“ Mně se líbí, že dává obrovské finanční a lidské zdroje do řešení problémů – třeba jak udělat lidstvo multiplanetární nebo jak zajistit jeho energetickou udržitelnost. To jsou problémy, které musíme dříve či později stejně vyřešit, jinak jako lidstvo zahyneme.

Filip Široký Autor: Milan Bureš

FILIP ŠIROKÝ (28)

Pochází z jihomoravských Ivančic, ze kterých se vydal na Masarykovu univerzitu, kde vystudoval matematickou informatiku. Už během studií se dostal na stáž do švýcarského vědeckého pracoviště CERN, tam pak strávil několik následujících let. Poté ale obrátil své kariérní směřování a začal se věnovat investicím do kryptoměn a technologií s nimi spojených, nejprve ve fondu RockawayX a nyní ve fondu Miton C, kde se nedávno stal partnerem.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].