Pokud bychom chtěli parafrázovat Palackého proslulý výrok o potřebnosti rakouské říše a modernizovat ho pro současnost, dalo by se říct, že kdyby Evropané ještě neměli svoji „zelenou dohodu“, museli by si ji co nejrychleji vymyslet. „Green deal“ z dílny Evropské komise, který má přepólovat kontinentální ekonomiku směrem k šetrnějšímu provozu, prochází řadou agend, úsilí tímto směrem neoslabila ani koronavirová pandemie, spíše naopak, a navíc – což je možná nejdůležitější – dodal „deal“ zejména v očích mladých lidí smysl existence Unii samotné. Pojí se s ním velká očekávání i rizika a na začátku cesty platí s jistotou jen jedna věc: Evropa, jako první kontinent na planetě, jde v otázce klimatických změn vážně do toho.
Všechny barvy zelené
Loňským evropským volbám předcházelo nezvykle suché jaro a ještě před samotnými volbami poslední květnový víkend přišla první vlna tropických veder. Kontinent se potil, před výhní nebylo kam utéct, protože úlevný chlad lesů začal ve velkém pojídat kůrovec, cisterny s vodou, které si Evropané navykli vídat ve svých obcích na konci léta, musely být leckde přistaveny už v květnu.
Hlasování vyneslo na stupně vítězů zelené strany a dost za to mohlo právě počasí. Účast u uren po desetiletích setrvalého poklesu přesáhla 50 procent zejména kvůli vyššímu zájmu prvovoličů a lidí do 29 let, a dva ze tří nově hlasujících odpověděli, že jít k volbám je přimělo téma boje s globálním oteplováním. Zelení si polepšili ve třetině evropských zemí…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
