Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Téma

Velmi tvrdé jádro

Až do konce drželi v Československu moc kovaní stalinisté.

V březnu 1986 měl proreformní sovětský vůdce Michail Gorbačov za sebou rok ve funkci a připravoval soubor opatrných demokratizačních změn zvaných perestrojka (přestavba) a glasnosť (otevřenost). V Praze ovšem běžel čas jiným tempem. Ve stejném měsíci se odehrál XVII. sjezd KSČ, který vývoj v SSSR, odkud se do té doby přejímalo kdeco, ignoroval. XVII. sjezd KSČ potvrdil normalizaci a opět navolil do vedení strany staré osvědčené stalinisty. Kdo tedy stál v listopadu 1989 proti československé opozici?

tvrde_jadro_jakes
Miloš Jakeš

Reklama
Reklama

Miloš Jakeš

Počátky komunistického režimu prožil jako funkcionář v Gottwaldově (Zlíně). Od roku 1955 studoval na stranické vysoké škole v Moskvě. Po návratu byl zařazen do aparátu ÚV KSČ jako referent v oddělení paliv a energetiky. Před rokem 1968 působil jako náměstek ministra vnitra. Za pražského jara byl napřed opatrným stoupencem reforem, dokonce se stal předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise. Postupně ale přešel na stranu konzervativních sil uvnitř KSČ a podpořil okupaci Československa. Za normalizace se držel ve vedení komunistické strany tak dobře, že se stal v roce 1987 generálním tajemníkem. Až do listopadu 1989 odmítal nejen ústupky vůči opozici, ale i toleranci jakékoli kritiky KSČ.

tvrde_jadro_bilak_CTK
Vasil Biľak

Vasil Biľak

Politickou kariéru udělal v padesátých letech, kdy vystudoval vysokou politickou školu a působil ve vysokých funkcích na Slovensku. V roce 1968 se stal jedním z odpůrců reforem a později i signatářem dopisu, který vyzval vedení SSSR k vojenskému zásahu proti Československu. Za normalizace se stal jedním z nejvlivnějších členů vedení KSČ, byť stál spíš v pozadí, a později platil za silného odpůrce gorbačovské přestavby.

Karel HOFFMANN, politik
Karel Hoffmann • Autor: ČTK

Karel Hoffmann

Krátce po únoru 1948 začal pracovat ve vedení KSČ, v roce 1966 se stal jeho členem. V roce 1968 patřil k hlavním odpůrců pražského jara, po příjezdu okupačních vojsk nechal jako ředitel Ústřední správy spojů vypnout rozhlas, aby Dubčekovo vedení nemohlo odvysílat prohlášení k občanům.  Na začátku normalizace byl odměněn pozicí ministra telekomunikací a i později zastával vysoké funkce.

tvrde_jadro_husak
Gustáv Husák

Gustáv Husák

Po únoru 1948 patřil k mladým komunistům, kteří v rámci nomenklatury rychle stoupali vzhůru. V roce 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu na deset let uvězněn. V roce 1968 se přidal ke stoupencům pražského jara. Po invazi ale otočil a nechal se zvolit šéfem loutkového režimu, který v Československu plnil požadavky sovětského vedení. V roce 1987 byl Husák sesazen z pozice generálního tajemníka, zůstal však v předsednictvu ÚV KSČ.

tvrde_jadro_indra
Alois Indra

Alois Indra

Jeho kariéra se začala rozvíjet za vrcholného stalinismu v Gottwaldově. V roce 1960 přešel do Prahy, kde dostal vysokou funkci na plánovacím oddělení ÚV KSČ. Už v roce 1962 se stal předsedou Státní plánovací komise, tehdy klíčové součásti státní správy. V roce 1968 platil za předního odpůrce pražského jara. Byl signatářem zvacího dopisu a neúspěšně zkoušel sestavit první kolaborantskou vládu. Za normalizace zastával funkce ve vedení KSČ, dlouho byl také předsedou federálního parlamentu.

Antonín KAPEK, politik
Antonín Kapek • Autor: ČTK

Antonín Kapek

Jako jeden z mála vystudoval jinou než politickou vysokou školu – ČVUT. V rámci komunistické nomenklatury se také prosadil během stalinistických padesátých let. Zastával stranické funkce, v letech 1965–1968 dělal generálního ředitele ČKD. Patřil k odpůrcům pražského jara, stal se signatářem zvacího dopisu. Za normalizace byl šéfem důležité pražské organizace KSČ.

Josef KEMPNÝ
Josef Kempný • Autor: ČTK

Josef Kempný

Po únoru 1948 dělal manažera znárodněných podniků na Ostravsku a na Slovensku. V roce 1968 váhal, na čí stranu se přidat, po okupaci však podpořil stalinisty. Za normalizace se udržel ve vysokých funkcích, působil například jako předseda českého parlamentu.

Ladislav ADAMEC, politik, poslanec
Ladislav Adamec • Autor: ČTK

Ladislav Adamec

Vzhledem ke svému mladšímu věku se politicky prosadil až později – na konci padesátých let. „Vystudoval“ stranickou vysokou školu při ÚV KSČ, díky čemuž se dostal do vysokých stranických funkcí v Ostravě. Členem ÚV se stal v roce 1966. Během pražského jara se držel stranou, mohl tedy pokračovat v kariéře i za normalizace, kdy zastával vládní funkce. V roce 1988 nahradil Lubomíra Štrougala ve vedení federální vlády, stal se i členem předsednictva ÚV KSČ.

Josef KORČÁK, politik
Josef Korčák • Autor: ČTK

Josef Korčák

I on byl produktem února 1948. Prosadil se do vedení okresních a krajských organizací KSČ v Blansku a v Brně. V šedesátých letech se stal ministrem výstavby, později šéfem Ústřední správy energetiky, kde setrval i v roce 1968. Po invazi otočil a v lednu 1970 za odměnu získal funkci předsedy české vlády, kde byl jedním z řídících normalizátorů. V této funkci zůstal až do roku 1987.

Jozef LENÁRT, politik
Jozef Lenárt • Autor: ČTK

Jozef Lenárt

Do vysokých stranických funkcí na Slovensku se prosadil už před únorem 1948. Po komunistickém převratu působil postupně jako vedoucí tajemník v Popradu, ředitel znárodněné továrny v Partizánském a náměstek ministra lehkého průmyslu. Pak absolvoval stranickou školu v Moskvě a postoupil do Bratislavy na pozici komunistického šéfa kraje. V letech 1963–1968 řídil československou vládu. V roce 1968 napřed podporoval politické změny, pak se však přidal ke konzervativcům a podpořil okupaci. Po nástupu normalizace se podílel na stranických čistkách, ve vedení KSČ setrval po celou normalizaci.

tvrde_jadro_stepan
Miroslav Štěpán

Miroslav Štěpán

Členem předsednictva ÚV, tedy úzkého vedení KSČ, se stal v říjnu 1988 v rámci obměny některých seniorních členů. Bylo mu teprve 43 let, zastával pozici vedoucího tajemníka pražské organizace a těšil se pověsti straníka, s nímž se počítá do nejvyšších funkcí. Stoupat začal od půlky sedmdesátých let, kdy se stal šéfem městské organizace SSM. Od roku 1986 působil v pražské buňce KSČ, od roku 1988 ji vedl. Byl také náčelníkem pražských Lidových milicí. V této pozici se proslavil jako zastánce tvrdého potírání demonstrací a jako jakýsi zlý muž nové garnitury KSČ, připravené převzít moc.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2165
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte