Žádný z emigrantů, kteří se v listopadu 1989 začali vracet do Československa, nezažil tak velkolepé přivítání jako písničkář Jaroslav Hutka. Převrat ho zastihl v Kolíně nad Rýnem, kde žil se svojí tehdejší ženou Kateřinou. Po pádu berlínské zdi 9. listopadu bylo patrné, že už i ve východním Německu se komunismus drolí, v Československu ale ještě stále vládl husákovský režim.
V noci ze 17. na 18. listopadu Hutka poslouchal rozhlas a doslechl se, že se v Praze něco děje. Hned ráno volal svému kamarádovi Vladimíru Mertovi, aby se zeptal na podrobnosti. Telefon zvedla jeho žena Lucie. „Jardo, komunisti jsou v prdeli, přijeď, řekla mi tehdy,“ vzpomíná Hutka. Ještě pro jistotu zavolal dalším známým, mimo jiné budoucímu tajemníkovi Václava Havla Vladimíru Hanzelovi. Ti ho přesvědčili, že skutečně probíhá něco jako revoluce.
Uklidňoval se Hanzelovým ujištěním, že na letišti uspořádá malou uvítací demonstraci, a ta si vpuštění Hutky do republiky v případě potřeby vykřičí.
Písničkář, který v té době žil už jedenáct let v nucené emigraci, si řekl, že u takové historické chvíle nechce chybět – a rozhodl se vyrazit. Měl v plánu jet autem, kamarád sochař Stanislav Kohoutek mu to ale rozmluvil. „Když pojedeš autem, celníci tě bez víz přes hranice nepustí. Musíš letět, jak budeš v Ruzyni, už se tam nějak dostaneš, poradil mi,“ vzpomíná Hutka. Coby umělec na volné noze neměl moc peněz a letenku si nemohl dovolit, Kohoutek prý ale bez zaváhání…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
