213-mobr-cvrcek.jpg
213-mobr-cvrcek.jpg • Autor: Respekt

Václav Cvrček

Václav Cvrček je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Vždy, když přijde řeč na to, že se živím jako lingvista, následuje několik reakcí. Jedni se ptají, zda je nějaký tvar či obrat „správný“, druzí zas chtějí znát můj názor na současný „neuspokojivý“ stav češtiny. V pozadí těchto otázek je hluboce zakořeněná mylná představa, že lingvistika je věda o tom, co je v jazyce správné, a že jazykovědci by měli být strážci správného vývoje češtiny.

Tyto názory nevycházejí pouze z přirozeného sklonu kritizovat úroveň komunikace. Česká jazykověda si svoji roli v tomto schématu vlivem různých historických okolností „zasloužila“ tím, že popisuje, jak by jazyk vypadat měl, nikoli to, jak skutečně vypadá. Do příruček (i těch nenormativních) se proto většinou nedostávají jevy, které všichni známe z každodenní komunikace (abysme, lidma, vokno apod.) s poukazem na jejich tzv. nespisovnost či nekultivovanost (což je hodnocení subjektivní). Absurdita takového postupu je zřejmá ve srovnání s hypotetickou situací, která by nastala aplikací stejných kritérií např. u biologů („zebru popisovat nebudu, protože se mi nelíbí“). Odborně se tento postup, kdy se jevy jazyka na základě pouhé víry rozdělují na „správné“ a „špatné“ a pod tlakem sankcí se vývoj jazyka reguluje, nazývá preskripce (z autorova článku v Respektu 13/09 - Začarovaný kruh).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:26petr subrt
Proč se domnívate, že přirozený vývoj jazyka je vždy či zásadně správný a že vede k tomu, že se vylepšují vyjadřovací, komunikační možnosti jazyka ? Není ta opozice hovorový versus spisovný jazyk obohacením vyjadřovacích schopností češtiny ? Proč se domnívate, že určitý tlak spisovných norem gramatiky na jednotlivé mluvčí jazyka škodlivý a nežádoucí ? Ostatně nemají jazyky, které jsou ponechány na pospas „přirozenému“ vývoji spíše tendenci degradovat, ochuzovat svoji gramatiku, aby vyšly vstříc k přirozené lenosti svých mluvčích ? Nepovede obecně neregulovaný jazyk ke vzniku odlišných jazyků sociálních skupin a sociální diferenciaci jazykových mluvčích nad přijatelnou míru ? Viz nestabilní výslovnost angličtiny, která není fiaxována písemnou formou, kdy rodilí mluvčí mají problém si vzájemně rozumět ?
14:00Václav Cvrček
Položil jste spoustu otázek, pokusím se proto jen stručně odpovědět popořadě na většinu z nich.
Nikdy bych netvrdil, že jazykový vývoj směřuje k nějakému lepšímu stavu jazyka nebo že se jazyk v průběhu vývoje zdokonaluje. Jazyk se mění tak, aby pružně reagoval na měnící se potřeby mluvčích. Podstatné přitom je, že vývoj je vždy záležitostí většiny; může se tedy stát, že se jednotlivec rozhodne pro inovaci, která není funkční a nepřispívá rozvoji komunikačních možností, ovšem pravděpodobnost, že by se takto zachovala většina mluvčích, je mizivá. Proto je přirozený vývoj založený na většinovém úzu zárukou funkční komunikace.
Opozice nespisovný – spisovný jazyk jistě může být vnímána jako obohacení vyjadřovacích možností, stejně tak je ale obohacením opozice neutrální – vulgární nebo oficiální – soukromý atp. Rozdíl mezi těmito opozicemi je v tom, že ty druhé jsou pro jazyk přirozené, existují samovolně, zatímco spisovnost je umělá, vytvořená lingvisty. V jazykovědné práci by nemělo jít o to zvětšovat potenciál češtiny (nebo ho nesprávnými zásahy naopak umenšovat), ale o popis skutečného stavu jazyka s tím, že všechny podstatné a obohacující opozice si přirozený jazykový vývoj uchová, bude-li je potřebovat.
Jestliže je přirozený vývoj zárukou funkčního vývoje jazyka, pak každá intervence ze strany lingvistů, která takovému vývoji brání, je více či méně škodlivá. Rozhodně se nedá říct, že by jazykové příručky v něčem jazykům prospívaly, většina jazyků světa je nepopsána a lingvisticky neregulována a nijak to jejich vývoji nevadí.
Pokud jde o otázku rozpadu jazyka na dialekty vlivem nedostatku regulace: žádná souvislost mezi těmito věcmi nebyla - pokud je mi známo - pozorována. Ve vývoji jazyka máme období, kdy dochází k větší diferenciaci, pak zas přicházejí epochy, kdy se rozdíly ztrácejí. Vliv lingvistů na tento fenomén je zanedbatelný.

:10pink
Jakým způsobem se může kontrolovat činnost veřejnoprávních moderátorů rozhlasu,ČT…obecně t.zv profesionálů ,kteří svým veřejným projevem silně ovlivňují úroveň jazyka.Je na ně (jejich šéfy) nějaký „klacek“? Je zvláštní,že jejich sinekúrní „lébunk“ napadají jenom nespokojení konzumenti na př.na stránkách Internetu,ojediněle je jim dán hlas i v tisku.Je to obecný jev a  nejenom estétové,ale i milovníci jazykové čistoty většinou žasnou nad vulgo češtinou(jazykem) používaným v neprospěch poplatníků.Tento nešvar je především na úrovni zpravodajských relací a obzvláště vyniká sporťácká argotmluva hraničící s „uřvanou putykou“. pink
14:02Václav Cvrček
Máte možnost si stěžovat u majitele daného média, že jste jako zákazník nespokojen s jeho produktem, v krajním případě i přestat produkt odebírat, to je ale asi tak všechno. Rád bych ovšem dodal, že tak je to správně. Jazyková úroveň v médiích (profesionalita mluvčích) se dá přirovnat ke kvalitě herců v divadle. Jako divák máte samozřejmě možnost stěžovat si u ředitele divadla, že angažovaní herci neumějí hrát, jejich výkon je nepřesvědčivý, ale pokud Vás takových nespokojených diváků nebude dost nebo dokud se návštěvnost představení výrazně nesníží, ředitel pravděpodobně k žádné změně nepřistoupí. Je to jenom věcí ředitele a nebylo by správné, kdyby v této oblasti byl podřízen nějaké komisi nebo instituci.
Podíváme-li se na to z druhé strany, to, co kritizujete, je většině diváků a posluchačů pravděpodobně buď příjemné, nebo jim to nevadí. Média zkrátka mluví a píšou takovým jazykem, který od nich očekávají jejich konzumenti.

:38mazanek
Dobry den,
jsem rad, ze takovy nazor na cestinu lze najit i u oficialnich spravcu/vedcu jazyka. Libi se mi tento evolucni pristup. Mam par otazek:

1) - jak se podle vas vyrovna jazyk s tim, ze je (cim dal tim) casteji pouzivan v psane forme.
Mam na mysli napriklad emotikony, ale i vypustku  - trojtecku, caste pouzivani zavorek, a podobnych (pro text IMHO velice prinosnych) doplnku. Takove veci nejdou dost dobre precist - ale mozna to vybec nebude kvuli rozdilnemu pouziti potreba) - zajima me vas nazor

Reklama
Reklama

2) Povazujete za dobrou existenci nejake normy pouziti jazyka pro citlive oblasti jako pravo, veda, uredni styk, apod… ? Predevsim ve smyslu, aby se zabranilo nedorozumenim v oblastech, kde by to mohlo vadit. Existuje u nas nejaka takova norma?

3) Jak vidite vyvoj cestiny do budoucna? Jake budou velke zmeny, v jakych casovych horizontech, ovlivneni jinymi jazyky, ci spolecenskymi zmenami…

Diky…

14:04Václav Cvrček
Děkuju za podporu.
Ad 1) Toto je hezký příklad toho, jak si jazyk sám (bez asistence lingvistů) poradí s novou situací a s novou komunikační potřebou. Ať se nám to líbí nebo ne, emotikony jsou funkční součástí psané komunikace na internetu (a možná už nejen tam). V mluveném projevu ovšem většinu takových doplňků nepotřebujeme (máme k dispozici gesta, intonaci apod.), předpokládám proto, že se emotikony a další „doplňky“ nebudou rozšiřovat mimo oblast psaných textů.
Ad 2) Představa, že jazykové normování může zabránit zmatku v „citlivých oblastech“ je poměrně hodně rozšířena, je ovšem zcela mimo realitu. Největší variabilita v jazyce existuje v oblasti významu (všimněte si například, kolik různých barev se schová pod označení „červená“). Z toho důvodu si jednotlivé obory vytvářejí terminologii, která má být přesná a jednoznačná. To, co současná jazykovědná regulace dělá, je ovšem normování pouze jazykové formy (tvary slov, způsob jejich zápisu). Za obrovského úsilí ve školách se nám tedy podaří odstranit nejasnost mezi slovy „být“ a „bít“ (přičemž statisticky vzato kontextů, v nichž by mohlo dojít k nedorozumění, je zanedbatelné množství), drtivá většina možných nedorozumění se ovšem odehrává v oblastech, kam jazyková regulace nemůže nikdy dosáhnout, a je proto neúčelná.
Ad 3) Jazykový vývoj je fenomén v podstatě maximálně demokratický: každý jednotlivec má možnost svým nepatrným dílem do něj přispět a zároveň žádný mluvčí (nebo instituce) nemá takový vliv, aby dlouhodobě jazyk vychýlil z přirozené cesty jeho vývoje. Z toho důvodu se nedá vůbec odhadovat, jak se čeština bude dál vyvíjet. Jedno je ovšem jisté: pokud nebude nějak zásadně změněna jazyková politika v ČR směrem k větší direktivnosti (jako se to k nelibosti mnohých lingvistů děje např. na Slovensku), přirozený jazykový vývoj zajistí, aby byla čeština jazykem srozumitelným a schopným uspokojovat potřeby, které její mluvčí potřebují naplňovat.

:16Driny Asmer
Dobrý den, jaký je váš názor na přechylování jmen cizích státních příslušníků v médiích, zejména ve veřejnoprávních. Můj názor je takový, že pokud nám moderátor sděluje, že přijede Angelina Jolieová, nebo Merkelová, nebo Serena Wiliamsová , přijíždí k nám vlastně někdo jiný. Je to stejné, jako kdyby české ženy při návštěvě Ruska, v médiích přejmenovali na Helenu Vondráčkovovou, nebo jí přidali pro jistotu ještě jméno po otci, protože u ních se to tak dělá.Proč nemůžeme cizí jména nechat v jejich původní podobě a za každou cenu je počešťujeme? Děkuji za odpověď. Driny Asmer, nikoliv Asmerová
14:06Václav Cvrček
Předně je třeba připomenout, že je věcí každé redakce, aby si stanovila jakýkoli vnitřní předpis týkající se jazyka, který se jim zlíbí. Jinak s Vámi ovšem zcela souhlasím v tom, že by pro pojmenovávání mělo být rozhodující to, jak se daná osoba jmenuje ve svém rodném jazyce. Abychom uvedli i argumenty z druhé strany, je třeba říct, že v češtině hodně skloňujeme a je otázka, zda-li nebude bránit srozumitelnosti, zůstanou-li nepřechýlená jména ve všech pádech nesklonná: viděl (Hillary) Clinton, povečeřel s Clinton apod. Jsem ovšem přesvědčen, že stejně jako v jiných oblastech, i v této si nakonec jazyk poradí sám, bude jen záležet na tom, který z pohledů bude mít navrch.

:09L'ego
Dobrý den. Kdy se podle Vás dočkáme kvalitního korpusového slovníku současné češtiny (a la Cambridge, Oxford/ Longman…) a proč se tak ještě nestalo? Je to jen otázka peněz?
A kdy se dočkáme pořádné obecné gramatiky, rovněž postavené na korpusu?
14:07Václav Cvrček
Vytváření slovníku je projekt na desítky let s týmem čítajícím mnoho odborníků. To je při dnešním způsobu financování vědy, kdy jsou udělovány granty vždy maximálně na 7 let, úkol skutečně téměř nesplnitelný. Jsem ovšem optimista a věřím, že nějaké silné nakladatelství přijde na to, že velký slovník může být sice dlouhodobá, ale výnosná investice. Pokud jde o mluvnici, snad Vás potěší, že ještě letos by měla v nakladatelství Karolinum vyjít Mluvnice současné češtiny, která je prvním neintervenčním gramatickým popisem na základě velkého a reprezentativního korpusu, který systematicky zohledňuje i mluvenou češtinu.

:23Radovan Zítko
Dobrý den, přečetl jsem si váš článek a napadly mě dvě otázky.
První je krátká: Není prostě jednotná nebo centrální kodifikace češtiny nejjednodušší, tudíž taky životaschopnější? (Na rozdíl od nekonečného množství odlišných souborů pravidel, které by si vytvořily jednotlivé instituce.)
Druhá je delší. Jaké si myslíte, že by uvolnění PČP mělo následky? Snažil jsem se přijít na nějaké změny, které by ulehčily situaci nebohým žákům a studentům zápolícím s pravidly, ale nic mě nenapadlo: zdá se mi, že všechno je v současné spisovné češtině funkční. Máte nějaké konkrétní představy?
(Další věc je situace mluvených projevů v médiích a zbytečné lpění na spisovnosti. V médiích pro mladé - třeba na Radiu 1 - nebo v písemné komunikaci přes internet mají všichni možnost překračovat pravidla pravopisu dosyta a v souladu se svou povahou. Přitom není potřeba Pravidla bořit.)
Díky.
14:09Václav Cvrček
Ad 1) Monopolní kodifikace by byla nejjednodušší, pokud bychom měli všichni stejné vyjadřovací potřeby a všichni se dostávali do stejných komunikačních situací, v kterých potřebujeme jazykově poradit. Tak to ale není, škála vyjadřovacích potřeb je spojitá, takže čím víc kodifikací, tím v úhrnu přesnější popis. Je to podobné, jako byste chtěl, aby na vysoký tlak byl jenom jeden druh léku.
Ad 2) Mým cílem není nahradit současnou regulaci nějakou jinou. Otázka tedy nestojí tak, co reformovat v naší kodifikaci spisovné češtiny, ale jestli v reformování pokračovat. Po zrušení Pravidel by se nestalo pravděpodobně vůbec nic (předpokládám, že ani já ani Vy bychom nezačali mluvit nebo psát jinak, než jak píšeme). Podstatnou změnou by ovšem byl fakt, že každá další norma by se vyvíjela spontánně a přirozeně (tedy ne revizí Pravidel).

:09Jitka Ryndová
Dobrý den. Díky za článek, který chápu jako určité popíchnutí, protože na tak malém prostoru jste těžko mohl celou problematiku rozvinout. Myslím, že by nebyla na škodu rozsáhlejší jazykovědná osvěta, informace o nejnovějších výsledcích bádání jazykovědců i mimo stránky odborných časopisů. Možná by pak opadly emoce, které často diskuse o češtině provázejí, jako byla např. nedávná o přechylování cizích ženských příjmení. Zajímalo by mě, jak dalece se nechávají čeští bohemisté ispirovat názory zahraničních jazykovědců, bohemistů i nebohemistů. Vzpomínám si na přednášku amerického bohemisty z vyhlášené univerzity, asi před sedmi lety, reakce českých bohemistů byly tehdy bouřlivé a spíše odmítavé, tématem byla právě otázka spisovnosti a nespisovnosti v současné češtině.
14:11Václav Cvrček
Jsem rád, že se Vám článek líbil. K Vaší otázce: v české jazykovědě panuje částečně oprávněný názor, že otázka spisovnosti a jazykové regulace je českým specifikem, kterému nikdo v zahraničí nemůže dost dobře rozumět. Smutnou pravdou také je, že česká jazykověda byla od 19. století největším exportérem puristických a preskriptivistických myšlenek (zejména do oblasti východní a jižní Evropy). Takže v jistém smyslu jsme v této oblasti byli vlastně na „špici“ vývoje. Jak se ovšem orientace české lingvistiky začala odvracet od ruských vzorů směrem k anglo-americké tradici, stává se toto někdejší prvenství spíše ostudou (anglická a americká lingvistika jsou už dlouhá léta mnohem liberálnější v otázce jazykové regulace, než jsme my).

:54Jiří Weinberger
Otázka: co soudíte o mém dopisu čtenáře Hospodářských novin, který zde cituji:
Čeština objektem volného trhu
Sláva Jiřímu Černému za článek „Budeme se soustředit…“ v HN 3.3.2009! Kde jsou hlavní příčiny jazykových hrůz a všeobecného zplošťování běžného jazyka? Mluvím o tom občas i s jazykovědci a žasnu, jak často jazyková zvěrstva obhajují. Obhajují „otomismus“, měj hezký víkend, nemělo to jakýkoli smysl, nejoptimálnější, neživotaschopný, neslučitelný se životem (pro jistotu: dříve se tomu říkalo smrtelný), užívání spojky nebo ve významu spojky a, atd. Jazyk je prý svobodný a  živý organismus, a co se samo prosadí, je tudíž dobré. Dnes ale rozhodujícím způsobem deformují svobodný vývoj jazyka jazykově pokleslá masmédia. A tedy, poměrně často, lidé s nedostatečným citem pro jazyk. Oni to o sobě nevědí, protože jim schází právě to čidlo, jehož absence je těch hrůz příčinou. Zřejmě to čidlo nemají ani jejich šéfové. V+W vymysleli větu: Pane, já nemůžu být ignorant, protože já ani nevím, co to je.

Jiří Weinberger, www.j-w.cz

14:13Václav Cvrček
Vyjadřujete rozhořčení nad stavem jazyka, s čímž se setkávám poměrně často. Předpokládáte, že zmíněné jevy jsou špatné a masmédia jsou pokleslá. Na základě jakých kritérií jste k tomu došel? Je to jenom Váš subjektivní dojem, a chápete tedy, že se s ním nemusí ztotožnit každý, nebo máte nějaký racionální argument, kterým byste svá tvrzení podložil? Takováto osobní stanoviska si jako uživatel jazyka dovolit můžete, kdybyste byl lingvista, měl byste svá tvrzení něčím podložit. V článku jsem se právě snažil ukázat, že žádná objektivní kritéria jazykové správnosti nejsou, a proto jsou takovéto závěry z lingvistického hlediska nepodložené.

:20Kocour
Dobrý den,
myslím že jste opominul jste ještě jeden dost důležitý aspekt problému: Určitý konzervatismus spisovné řeči a pravopisu jazykově sjednocuje společnost a je nutný k udržení meziregionální i mezigenerační kompatibility textů, ať se jedná o zákony, umělecké texty nebo každodenní komunikaci.
Státy, které na spisovnou řeč a pravopis rezignovaly, s tím mají dlouhodobě čím dál větší problém.
Vámi prosazovaný přístup přizpůsobení pravopisu obecné hovotové mluvě funguje například v Holandsku, což vedlo k tomu, že v podstatě každá generace má svůj vlastní pravopis a třeba už 50 let staré texty jsou bez celkové jazykové korektury nepoužitelné - třeba slova „mijnheer“ (pan), „bosch“ (les) a „visch“ (ryba) se teď píšou foneticky „meneer“, „bos“ a „vis“.
Ve Švýcarsku vedl dlouhodobý ústup od spisovné němčiny (používá se pouze v písemné komunikaci) k regionálním dialektům k tomu, že země je čím dál tím víc jazykově roztříštěná a pro značnou část společnosti je spisovná němčina cizí jazyk, se kterým mají problémy a který používají neradi, protože na něj nejsou zvyklí. Protože jsem zaměstnancem švýcarské firmy, jsem tím frustrovaný a silně mi to komplikuje život.
Myslíte, že to stojí za to?
14:15Václav Cvrček
Předpokládáte, že na tyto obtíže je možné nějakým opatřením lingvistů zareagovat a problém vyřešit. Tak to ovšem většinou nebývá. Pokud se jazyk nachází ve fázi prudkého vývoje, ani nejpřísnější regulace ho nezastaví, pokud v komunitě mluvčích fungují silné divergentní snahy, jazyk se bude dál dělit na různé variety, ať se budou lingvisti snažit sebevíc. Faktem je, že ani jeden z těchto fenoménů současné češtině nehrozí.
Musím se také ohradit proti tomu, že bych chtěl „přizpůsobit pravopis obecné hovotové mluvě“. Rozhodně nechci být jedním z řady reformátorů českého jazyka. Jde o to, že jazyk se reguluje sám a není potřeba do tohoto fungujícího mechanismu jakkoli zasahovat.

:13Stanislav Uličný - Kunvald
proč jste nenapsal článek „jak vám zobák narost“ ?
14:18Václav Cvrček
Pravděpodobně narážíte na článek, který jsme před časem publikovali společně s P. Vybíralem v Lidových novinách (mimochodem titulek „Mluvme jak nám zobák narost“ dodala k článku až redakce LN).
Důvody, proč se vyjadřuju tak, jak se vyjadřuju, jsou v podstatě soukromé a nemají žádnou souvislost s tím, co říkám. Moje osobní preference odrážejí moje postoje jako mluvčího, v situaci, kdy vystupuju jako lingvista, musí jít tyto názory stranou.
Pozdravujte v Kunvaldě.

:44D.P.
Jak definujete hranici mezi regulací a anarchií? Bylo by možné s Vámi souhlasit, kdybyste volal po větší aktivitě v přijímání nových slov do spisovné češtiny, ale ponechat tohle rozhodnutí svobodné vůli lidí?
14:19Václav Cvrček
Nevím, jestli máme jinou možnost, než to nechat na „svobodné vůli lidí“. Uvědomme si, že ani dnes, kdy zde jistý regulační tlak existuje, nerozhoduje o životnosti nebo užívání jednotlivých jevů nějaký ústav nebo komise. Je to dáno všeobecným územ. Otázka stojí tak, jestli se do této přirozené volby většiny budeme snažit nějak intervenovat na základě pochybných předpokladů a ve jménu sporných cílů.

:23R. V.
Pane Cvrčku, zásady interpunkce, mezery ve větě a mezi větami atd. nejsou jen pro nic za nic. Není vlastně forma vašeho článku v přímém rozporu s obsahem (sdělením)?
14:20Václav Cvrček
Nevím přesně, na co narážíte, možná jste se soustředil na formu svého dotazu (gratuluju ke 100% spisovnosti), obsah ovšem není jednoznačný. Chtěl jste tím říct, že v článku byly nějaké nedostatky, které zmiňujete, nebo, že tam naopak nebyly a v duchu Vašeho porozumění mému textu by tam být měly?

:19dagur
Obávám se, že spisovný jazyk by byl, ponechán napospas hovorové řeči, obohacován spíše o různé „pragočechismy“, které Moravané a Slezané nejen nepoužívají, ale často i těžko snášejí. Proto se přimlouvám za platnou normu, která nemusí být neměnná, ale vlivům tolik nepodléhá. Co Vy na to?
14:22Václav Cvrček
Jak už jsem psal výše, jazykový vývoj je záležitostí většiny. Může nám to sice připadat smutné nebo necitlivé, ale kulturní, společenské a politické centrum má vždy větší vliv než periférie (to nemyslím pejorativně). Moravanů a  Slezanů je v komunitě česky mluvících menšina, a proto jejich vliv vždy bude menšinový (nikoli zanedbatelný). Jsem ale přesvědčen, že vlivné moravské nakladatelství nebo výrazný umělec může sehrát významnou roli v jazykovém vývoji.
Pluralita kodifikací, kterou ve svých článcích prosazuju, navíc dává možnost moravským nakladatelům a lingvistům vytvářet kodifikaci podle svých představ, což v současné situaci jedné monopolní kodifikace možné není.

:20Apophis
Minulý týden jsem odmítl oponovat disertační práci, kde autorka v poděkování vyjadřuje díky svému „mylému Petrovi“ a pak ještě kolegovi za „vivinutí metody“. Tedy poukázal jsem na „nesoulad s normativní příručkou“ a odmítl se dále zabývat obsahem. Dál jsem v tušené hrůze nečetl. Měl jsem se nad to povznést?
14:24Václav Cvrček
Rozhodně nemůžu hodnotit to, jak byste se měl zachovat. Pokud Vás dané odchylky od normy natolik pobouřily, že považujete práci za neobhajitelnou, je Vaše svrchované právo práci nehodnotit.
Zvláštní na tomto dotazu je fakt, že kdyby v práci byly např. vulgarismy nebo jiné jazykové jevy, které tam nepatří, ale nespadají do sféry vlivu kodifikace, asi byste se lingvisty neptal a prostě byste práci odmítl oponovat čistě na základě svého povědomí o tom, co se sluší a co ne. S jazykem by to mělo být v podstatě stejné, jazyková norma existuje v každém jazyce a v každíém období, rozdíl může být jenom v tom, jestli se do ní lingvisti snaží nějak zasahovat nebo ji nechávají přirozenému vývoji.

:25Anna Adeltová - Turnov
Často se v diskuzi k vašemu článku objevuje termín korpus. Co vlastně je?
14:32Václav Cvrček
Jazykový korpus je elektronická databáze mnoha textů, která slouží k jazykovědnému výzkumu. Po bezplatné registraci se v korpusu dají vyhledávat slova a slovní spojení, zjišťovat jejich frekvence apod. V současné době je Český národní korpus největší databází lingvistických informací o češtině a na jeho základě můžou vznikat přesnější a objektivnější popisy jazyka (slovníky, gramatiky). Více informací najdete na www.korpus.cz.

:24Matěj R.
Jak, kdy a kde došlo ke zrodu korpusu? Jaké byly „porodní bolesti“?
14:37Václav Cvrček
Pokud myslíte zrod korpusu ve světě, můžeme být pyšní, že u vytváření prvního korpusu na Brown University v USA v roce 1964 let byl český emigrant Henry Kučera. Od té doby bylo vytvořeno mnoho korpusů, velmocí v této oblasti je především Anglie.
Pokud jde o české prostředí: U zrodu jsem nebyl, takže moc informací o počátcích nemám. Vím, že Český národní kropus byl založen v roce 1994 na FF UK prof. F. Čermákem, první reprezentativní 100 milionový korpus byl však zveřejněn až v roce 2000. Letos se snad poprvé přiblížíme magické hranici 1 miliardy slov.

:53Hana Borovská
Dobrý den,
mám jednu otázku a jednu poznámku: 1. Napsal jste, že po zrušení normy (Pravidel) by se pravděpodobně nestalo nic. Proč ji tedy chcete rušit?
2. Přirovnání tvůrce jazykové normy k vědci, který nechce teoreticky popsat určitého živočicha, protože se mu ten tvor nelíbí, mi nepřipadá přiléhavé. Tvorba jazykové normy je činnost částečně mimo oblast vědu (též společenská, kulturní, estetická…), kde je věda pouze jedním z nástrojů, jenž se uplatňuje. Jako by člověk s právnickým vzděláním odmítl formovat zákony, a tím modelovat bezpečný prostor pro život společnosti, s odůvodněním, že on bude jen objektivně popisovat historii práva a zdržuje se byť jen nepřímo naznačit , co je podle něj dobré, mravné, žádoucí…
14:45Václav Cvrček
Ad 1) Tou zásadní změnou po zrušení Pravidel by nebyla změna jazyka (tak bylo myšleno to, že by se v zásadě nic nestalo), ale změna postoje lingvistů ke stanovování jeho normy. Skutečně mi nejde o to změnit jazyk, ale pouze změnit postoj lingvistů (a potažmo učitelů a mluvčích) k němu.
Ad 2) V článku jsem psal, že zvláštním symptomem současné situace je fakt, že i v nekodifikačních příručkách některé běžně užívané nespisovné jevy nenajdeme. Akademická Mluvnice češtiny se explicitně deklaruje jako popisná, nepreskriptivní, a přesto v ní jevy jako „bysme“ a „lidma“ nenajdeme. Tady ten příměr s biologem podle mě naprosto sedí.
Problém s tím, že se nechci vyjadřovat k tomu, co je správné, není v mojí lenosti nebo ve snaze vše relativizovat; jde o to, že lingvistika skutečně nedisponuje žádným kritériem jazykové správnosti. Vždy se bude jednat pouze o subjektivní přání a pocity lingvistů, kteří zrovna danou příručku vytvářejí.

:48Mirka Outlá
Dobrý den.
Zeptám se dosti laicky, ale je nějaký podstatný (třeba i měřitelný) rozdíl vlivu spisovné češtiny a té nespisovné (spolu se zaváděním nových „nespisovných“ slov a výrazů) na strukturu a logičnost našeho myšlení?
14:55Václav Cvrček
Nevím o žádném výzkumu, který by se tím zabýval. Na jedné straně se říká, že spisovné vyjadřování pomáhá myšlenkové kázni, na druhé straně se dá říct, že přílišným zaujetím pro formu nezbývá už mozková kapacita na promýšlení obsahu.

:14Pavlík
Jak se díváte na pojmenování Češi v případě, že jsou tím míněni občané celé ČR tedy i Moravané, Slezané… ?
Včera zde byl rozhovor s panem Hudečkem o české vynalézavosti a podnikavosti, ale vlastně tím byli mínění právě i Moravané a další národnosti. Ti se pak mohou cítit dotčeni - lze to nějak jazykově vyřešit?
15:01Václav Cvrček
Myslím, že to pojmenování je vcelku vžité, rozhodně bych nic silou neměnil.

:59A. Okuněvová
Pane Cvrčku, má se říkat - „sejdeme se pod podloubím“, nebo „sejdeme se v podloubí“? Nebo je možné obojí?
Děkuji za odpověď.
14:57Václav Cvrček
Obě možnosti jsou zhruba stejně frekventované.

:25y->i
Co si myslíte o změně, kdy by se obojetné souhlásky přeřadily mezi měkké a mně sloučilo do mě? Myslím, že by to bylo ideální řešení, protože by odstranilo většinu složitostí, a zároveň by nebyly zapotřebí změny jako např. nové klávesnice.
14:58Václav Cvrček
Myslím, že každá taková reforma přináší víc problémů, než jich řeší. Všechny podobné snahy racionalizovat ať už pravopis nebo jazyk skončily na tom, že jazykový vývoj tato rafinovaná „usnadnění“ nepřijal. Vyhovuje mi proto současný stav, pokud se ovšem bude vyvíjet spontánně.

:11A. Okuněvová
A ještě si Vás dovolím obtěžovat s dotazem, zda mohu používat Orlicko-ústecko i Ústecko-orlicko?
15:02Václav Cvrček
Rozhodující v těchto otázkách je většinou místní úzus. Nemyslím si ovšem, že by kterákoli z těchto variant byla nepoužitelná.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte