Martin Sedlák
Martin Sedlák • Autor: Archiv autora

Martin Sedlák
Martin Sedlák • Autor: Archiv autora
Martin Sedlák (1982) vystudoval Fakultu strojní na Vysokém učení technickém v Brně, obor Energetické inženýrství. Od roku 2005 pracuje v Hnutí DUHA. Je autorem studie Jaderná energetika s ručením omezeným a řady informačních materiálů k problematice výstavby hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Spolupodílí se také na vydávání pravidelného informačního zpravodaje Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme. Podílel se také na oponentuře zprávy Nezávislé energetické komise při Vládě ČR - jaderné kapitoly.

Argumenty zastánců dostavby jsou jednoduché. „Vlastní“ silný zdroj energie je prý nutný ke zvýšení naší energetické soběstačnosti. Zároveň všichni očekávají růst spotřeby energie a jiné zdroje, které by tento nárůst dokázaly pokrýt, tu prý nejsou. A do třetice: ČEZ tvrdí, že energie z jádra je v porovnání s alternativními zdroji, jako je například slunce nebo vítr, levnější.
Tak jednoznačné to ale není – kritici namítají, že elektřiny je zatím tolik, že jí ČEZ třetinu vyváží (v podstatě celý dnešní výkon Temelína) a stát zároveň málo investuje do úspor (zdejší energetika je o polovinu náročnější, než je evropský průměr), díky jejichž realizaci bychom prý žádný nový zdroj nepotřebovali. Pokud navíc do ceny jádra připočítáme byť jen část nákladů na mezisklady a úložiště vyhořelého paliva, cenová atraktivita jádra se komplikuje. A hlavně: bezpečnostní argument se v případě, že by vyhráli Rusové, může snadno zvrtnout ve velké riziko. (Z článku v Respektu 40/09.)

(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:39Tomáš H
Dobrý den. V poslední době začali vědci hovořit o nutnosti téměř úplné de-karbonizace světové ekonomiky (Meishausen, Allen …) - můžeme emitovat ještě asi 1000 mld tun CO2 a jsme za bezpečným limitem oteplení. Překvapivě se i G-8 „zavázala“ k 80 % snížení CO2 emisí během 41 let. Tedy i ČR by měla provozovat ekonomiku s 20 % uhlíkové náročnosti. To znamená, že potřebujeme nejen radikální úspory a maximálně možné nasezení obnovitelných zdrojů, ale i velký centrální neuhlíkový zdroj energie. Buď dostavíme Temelín s možností pozdejší konverze na thoriový nebo rychlý množivý reaktor, nebo budeme muset dováže solární energii ze Sahary (DESERTEC). Nebylo by lepší vyzvat ČEZ k poučené veřejné diskuzi, jak v těchto mantinelech dělat přijatelnou energetiku? Děkuji za komentář.
13:02Martin Sedlák
Dobrý den,

Souhlasím s Vámi, přechod na nízkouhlíkovou, nebo nejlépe bezemisní energetiku, potřebujeme. Rozcházíme se však v cestě jak se k ní dostat. Nové bloky v Temelíně naopak mohou účinné řešení (obnovitelné zdroje energie a zvyšování energetické efektivity) vytlačit.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svém scénáři propočetla, že už se současnými technologiemi je reálné do roku 2050 snížit emise oxidu uhličitého o 50 %. Podle IEA budou prim hrát především energetická efektivnost a rozvoj obnovitelných zdrojů – mohou pokrýt až 57 % z potřebného snížení emisí. Jaderná energetika by zajistila dalších šest procent, pokud každý rok v letech 2005–2050 do provozu uvede 24–32 reaktorů, každý o výkonu 1000 MW: přitom například loni nebyl spuštěn ani jeden.

Reklama
Reklama

Zmínil jste také rychlé množivé reaktory: o této technologii se hovoří už od šedesátých let minulého století. Např. je známý předpoklad z Německa poloviny šedesátých let, kdy očekávali na přelomu tisíciletí flotilu množivých reaktorů o celkovém výkonu 80 000 megawatt (40 Temelínů). V otázce rychlých reaktorů a jejich komerčního nasazení by tedy měla panovat spíše technická skepse. Rychlé reaktory se nerozšířily zejména kvůli technickým problémům a ekonomické náročnosti. Francouzský reaktor Superphénix po 11 letech od uvedení do provozu po neustálých komplikacích v roce 1998 definitivně uzavřeli – za celou dobu byl v plném provozu pouze 278 dní. Do projektu bylo investováno cca 10 miliard dolarů, náklady na likvidaci se odhadují na další 2,5 miliardy. Druhým pokusem o provoz rychlého množivého reaktoru byl japonský projekt Monju, který odstavila havárie - únik chladícího sodíku. Jediným rychlým množivým reaktorem komerčně provozovaným v současnosti je ruský BN 600. Rovněž během provozu tohoto reaktoru, spuštěného v roce 1980, došlo k řadě technických problémů (mimo jiné také k úniku sodíku). Po skončení provozu BN600, který je plánován na rok 2010, chce Rusko spustit ve stejné elektrárně větší rychlý množivý reaktor BN800, jehož stavba byla zahájena v osmdesátých letech a stále trvá.
Kromě Ruska staví rychlý množivý reaktor pouze Indie. Jeden provozovaný a dva rozestavěné komerční rychlé reaktory jednoznačně ukazují, že tato technologie nemůže v dnešní době ani v blízké budoucnosti počítat s významnějším rozšířením. Vedle technických problémů limituje rychlé reaktory také jejich ekonomická nekonkurenceschopnost, nároky na infrastrukturu a riziko zneužití plutonia k vojenským účelům. Velkým problémem v Evropě (ve světě) je také de facto nulová zkušenost s touto technologií.

Díky za dotaz a přeji vše dobré, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:44M. Wiezik
Nakolik bude případné rozhodnutí o dostavbě Temelína negativním signálem pro rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, biomasa)? Může to ohrozit dočasnou podporu (subvencování) státu a EU pro výrobce „čisté energie“?
13:14Martin Sedlák
Dobrý den,

na Vaši otázku lze odpovědět dvojím způsobem.
První pojednává o legislativě: podpora pro rozběh nových technologií – obnovitelných zdrojů energie – vychází z legislativy (zákon 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie). Jako takovou by ji nové reaktory neměly ohrozit. Českou republiku navíc motivují také společné závazky EU: zavázali jsme se, že do roku 2020 má být 13 % energie vyráběno z obnovitelných zdrojů. Podle Hnutí DUHA by mohl být náš závazek ještě ambicióznější. Potenciál obnovitelných zdrojů dokazuje vládní studie, podle které by v roce 2020 mohly dodávat až 18 % současné české spotřeby energie.
Více informací k českému závazku zde: http://hnutiduha.cz/index.php?cat=zpravy&id=572&year=2008%3E%3Cspan%20class=

Druhou – závažnější částí je však fakt, že ve chvíli, kdy ČEZ opravdu postaví dva nové reaktory, bude příštích padesát let dominovat ve výrobě elektřiny a tím i vytlačí účinnější řešení (OZE, úspory). Do rozhodnutí o nových reaktorech se tedy nepromítá pouze otázka hrozby energetické závislosti na Rusku, ale také jakou chceme mít energetiku – zda pružnou a čistou, nebo takovou, kterou nám (a politikům) diktuje Martin Roman?

Díky za Váš dotaz a mějte příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:27L. Binder
V článku je zmíněno, že ČEZ tvrdí, že energie z jádra je levnější než energie získaná z alternativních zdrojů, ale následně je současně naznačeno, že je třeba připočíst náklady na mezisklady a úložiště vyhořelého jaderného paliva. Jak to tedy ve skutečnosti je? Je k dispozici přehled nákladů na výrobu energie z jádra a altenativních obnovitelných zdrojů?
13:06Martin Sedlák
Dobrý den,

u srovnání cen uranové a „čisté/obnovitelné“ elektřiny je dobré začít od začátku. Jaderná energetika by nevznikla bez silné státní asistence a dlouholeté koupele v přímých státních dotacích a jiných výhodách. Jádro není samotné, které požívalo státní pomoc. Ale v případě atomu jde o opravdu mimořádné částky.

Podle Mezinárodní energetické agentury utratily země OECD od roku 1974 v průměru 250 dolarů na jeden kilowatt instalovaného výkonu jaderných elektráren. Dotace ve Spojených státech, jež federální vláda poskytla jadernému průmyslu, činily v letech 1947–2000 zhruba 145 miliard dolarů. Jaderné elektrárny v USA dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie: pro srovnání větrné elektrárny jen 0,46 dolaru. V EU se zase jádro dotovalo pomocí EURATOM v řádu desítek miliard euro. Další dotační mechanismy provázející atomovou historii mají podobu úlev na daních, ručení za úvěry apod. Dotační mechanismy jsou u jádra – vzhledem k době jeho vzniku spojené s existencí neprůhledných monopolů a uzavřených trhů – těžko vystopovatelné (na rozdíl od dnešních transparentních dotací pro obnovitelné zdroje). Přesto se pokusím uvést dva příklady, z nich by mohlo vyplynout srovnání:

1) Atomstrojexport se přihlásil se 4 reaktory AES 2006 do vládního tendru na výstavbu první jaderné elektrárny v Turecku. Tamní vláda se rozhoduje podle ceny, za kterou bude Atomstrojexport dodávat elektřinu do turecké sítě při garanci 15-letého odběru. Nabízená cena činí podle aktuálního kursu 10,8 c€/kWh tj. 2,76 Kč/kWh. Na liberalizovaném evropském trhu cena elektřiny pro základní zatížení ani před začátkem krize v roce 2008 nepřekročila 9 c€/kWh, v roce 2009 se pohybuje mezi 4 a 6 c€/kWh. Srovnáním s výkupními cenami obnovitelných zdrojů v České republice energie podle Energetického regulačního úřadu zjistíme, že ceně z ruské jaderné elektrárny by plně konkurovala větrná elektrárna (pro letos postavené VtE 2,34 kč/kWh).

2) Druhým příkladem může být cena z jaderných elektráren zbavených nejvýznamnější státní dotace pro atomové odvětví: omezené odpovědnosti provozovatelů jaderných elektráren za škody při případné jaderné havárii. Studie zpracovaná pro EU popisuje jako příklad Francii, která vyrábí více než polovinu jaderné elektřiny v EU. Náklady na výrobu jaderné elektřiny ve Francii jsou 2,5 c€/kWh. V systému neomezeného pojištění by si Electricité de France, hlavní dodavatel elektřiny v zemi, byla nucena sjednat pojistné za nedotovanou cenu 5,0 c€/kWh. Celkové výrobní náklady jaderné elektřiny by se zvýšily na trojnásobek. Cena 7,5 c€/kWh je pak mírně nižší než výkupní cena elektřiny z větrných elektráren. A to se studie nezabývala problémem jaderného odpadu (reálných nákladů na jeho „vyřešení“), což by cenu jaderné elektřiny ovlivnilo také – logicky směrem nahoru.

Nutno podotknout, že subvencované výkupní ceny u OZE mají pouze dočasného trvání. Hlavním úkolem dotovaných cen je překonat konkurenční nevýhodu, kterou mají oproti zaběhnutým (a státem zadotovaným) zdrojům (uhlí, jádro). Dotace by se však měly odstranit u všech energetických zdrojů bez rozdílu.

Více informací o omezené odpovědnosti můžete nalézt zde: http://hnutiduha.cz/publikace/atomova_odpovednost.pdf

Děkuji za dotaz a přeji příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:04Jaroslav Malý
Opravdu si myslíte, že můžeme bez jádra v budoucnu existovat? Vždyť až skončí fosilní paliva, budeme nahraní. Vezměte si jen dopravu - nyní se stále mluví o budoucnosti elektromobilů. Kde vezmeme elektřinu k jejich pohonu? Budeme v pecích pálit bodláky? Nebo točit větrníky na těch pár kopcích, co máme? Děkuji za odpověď.
13:18Martin Sedlák
Dobrý den,

bez jádra může Česká republika existovat už dnes: ročně vyvezeme celou produkci Temelína. Tato nadvýroba nám dává čas přesměrovat naši energetiku na moderní, čistou, postavenou na lokálních zdrojích a zvyšování energetické efektivity.

Podle zprávy Nezávislé energetické komise – nikterak nadsazeného, ale spíše konzervativního výčtu možností – by z obnovitelných zdrojů energie v České republice bylo možno vyrobit cca 50 TWh elektřiny v roce 2050. To je čtyřnásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín.
Oficiální studie Českého ekologického ústavu propočetla, že do roku 2050 můžeme zhruba 30 % současných energetických potřeb pokrývat pomocí obnovitelných zdrojů.
Dlouhodobý potenciál obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla je 170 PJ.
Energetika využívající obnovitelné zdroje patří mezi moderní a rychle se rozvíjející high-tech sektory. Evropská komise odhaduje, že trh v tomto oboru dosáhne do konce desetiletí velikosti 19 miliard dolarů. Čistá energie zároveň pomáhá snížit závislost ekonomiky na uhlí, uranu a dovozu ropy.
Dále může český průmysl už se současnými technologiemi rozumně vylepšit energetickou efektivnost o 23 %. Tento potenciál je ekvivalentem dvou jaderných elektráren v Dukovanech nebo trojnásobku každoroční těžby uhlí za takzvanými územními limity těžby. Další „energie“ lze už do roku 2020 získat posílením kogenerace (kombinovaná výroba elektřiny a tepla): 5,6 TWh. Dodávky elektrické energie tak stoupnou o množství, jež odpovídá zhruba desetině současné spotřeby, aniž by bylo nutné stavět jediný nový zdroj.

Při výčtu těchto možností si tedy plně dokážu představit naši energetiku bez nových jaderných elektráren (i bez prolamování územních limitů těžby).

Díky za Váš zájem o téma, přeji příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:05I. Ratnikov
Odhadujete, že si Česko vezme příklad z úspěšně se rozvíjejícího byznysu výroby proudu z obnovitelných zdrojů (nedávný článek v R - Obnovitelné Německo: http://respekt.cz/c1–38358330-obnovitelne-nemecko) nebo má jít cestou ČEZu a Rusů? Existuje nějaký návrh přijatelného kompromisu?
13:20Martin Sedlák
Dobrý den,

potenciál pro to ČR rozhodně má – viz má předchozí odpověď. Nespornou výhodou větrných elektráren, fotovoltaických panelů či biomasových tepláren je, že vítr, slunce či rychlerostoucí dřeviny nemusíme dovážet z Ruska.

Čistá energie pomáhá snížit závislost ekonomiky na uhlí, uranu a dovozu ropy. Obnovitelné zdroje jsou příležitostí pro venkov. Pěstování energetických plodin představuje vítaný nový zdroj příjmů pro zemědělce. Některé obce si vylepšují rozpočty provozováním větrných elektráren. Přímý profit není jedinou výhodou. Navíc peníze za elektřinu a paliva na vytápění zůstávají doma, v místní ekonomice, a neodtékají do kapes velkých energetických společností.

Děkuji za dotaz. S přáním hezkého dne, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:40Michal R.
hezký den, slyšel jsem, že ČEZ v případě jaderné havárie nemusí v ČR platit všechny náklady a škody havárií spojené. Je to skutečně tak? Jak je to možné? Děkuji.
13:30Martin Sedlák
Dobrý den,

je to bohužel tak. Omezená odpovědnost je největší skrytou podporou pro atomový průmysl. Umožňují ji paragrafy zakotvené přímo v atomovém zákoně. Podle ní by ČEZ hradil jen velmi malou část možných škod způsobených jaderným reaktorem (aktuálně ručí do výše osmi miliard korun). Pro srovnání: Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje velikost škod při těžké jaderné havárii na osmdesát miliard euro. Proto by měla vláda připustit diskuzi o nových reaktorech jedině poté, co bude platit plná finanční odpovědnost ČEZ za případné škody. Obdobnou diskuzi se chystají zahájit ve Švédsku.

Hned vedle u našich sousedů to funguje jinak. Zde provozovatelé jaderných elektráren ručí neomezeně celým svým majetkem za všechny škody, které případně způsobí. Podléhají právně stejným zásadám jako každý jiný viník průmyslové havárie. Právní norma ručení za jadernou škodu prošla změnou po roce 2001, kdy se spolková vláda a provozovatelé elektráren dohodli na zvýšení takzvaného preventivního krytí (to se realizuje individuálním povinným pojištěním) z původní výše 500 milionů německých marek (256 milionů €) na 2,5 miliardy €. Systém se skládá ze dvou stupňů. První představuje částka 256 milionů € v podobě pojištění u všeobecných pojišťoven. Druhý stupeň – zbývající 2,244 miliardy € – pokrývá takzvaná solidární smlouva s mateřskými společnostmi provozovatelů reaktorů. Poškození by tedy nedostali proplaceno vše, ale pořád ještě mnohem více než v České republice.

Problematice omezeného ručení za škody je věnována studie Hnutí DUHA Jaderná energetika s ručením omezeným - Pravidla odpovědnosti za škody při případné havárii atomových elektráren (http://www.hnutiduha.cz/publikace/atomova_odpovednost.pdf).

Děkuji za dotaz, příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:25M.Hnilička
? Kdo je u nás tím nezodpovědným, když se na první místo podle naléhavosti neklade snížení naší abnormální energetické náročnosti?
13:38Martin Sedlák
Dobrý den,

máte pravdu, česká ekonomika je skutečně energeticky náročná. Spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu skoro dvakrát více energie – uhlí, ropy, zemního plynu či uranu – než patnáctka států staré EU. Zbytečně tak roste znečištění i náklady. Pro ilustraci: během roku 2008 se v ČR každý den utratilo 390 milionů korun za dovoz ropy.

Možnosti na snížení energetické náročnosti existují: Český průmysl může už se současnými technologiemi rozumně vylepšit energetickou efektivnost o 23 %. Propočetla to nezávislá studie, kterou spoluzadávalo Hnutí DUHA (http://www.hnutiduha.cz/prumysl/#top).

Největší příležitosti jsou v potravinářském průmyslu – který může spotřebu snížit asi o třetinu, v papírenství, textilní výrobě či strojírenství.

A kde hledat viníka? Kormidlo určují politici. Podle Hnutí DUHA mají z čeho vybírat: Ekologická daňová reforma by podniky motivovala k soukromým investicím do snižování energetické náročnosti. Inovace v průmyslu by také přinesly stoprocentní aukce emisních povolenek – letos v nich darovali politici ČEZ cca 70 miliard (v přílepku úplně chybí pojistka pro případ, že podnik inovace neprovede. Návrh dokonce uznává již v současnosti probíhající a připravované investice, které by se uskutečnily tak jako tak (http://sedlak.blog.respekt.cz/c/96094/Od-jachet-zpet-k-povolenkam.html).

Hnutí DUHA letos spustilo kampaň Velká výzva. Cílem je prosadit nový zákon, který by stanovil, že budeme snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně. Narýsuje mantinely na desítky let dopředu – a tak podnikům otevře cestu pro investice do moderních odvětví, zároveň ušetří peníze rodinám za drahé energie a oživí ekonomiku. Více na www.velkavyzva.cz

Děkuji za Váš dotaz. S pozdravem, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:33Ondřej Šanda
Dobrý den,
myslíte si, že by jaderná energetika byla konkurenceschopná bez dotací a různých státních (veřejných)přímých i nepřímých podpor ?
13:42Martin Sedlák
Dobrý den,

Hnutí DUHA dlouhodobě prosazuje odstranění dotací z energetického sektoru. Odpovím Vám pomocí několika příkladů:
Samotní zastánci jaderných elektráren přiznávají, že kdyby reaktory měly platit tržní pojistné, nevyplatí se je stavět (americký viceprezident Dick Cheney řekl doslova, že kdyby si měli provozovatelé kupovat pojistku za tržní ceny: „nikdo nebude do jaderných elektráren investovat“).
Ještě v roce 2005 odpovídal Thomas Caps, ředitel americké elektrarenské společnosti Dominium na dotaz, proč neinvestuje do jádra, takto: „Standard & Poor’s a Moody’s by dostaly infarkt. A můj finanční ředitel také.“ Následně přijala Bushova administrativa podpůrný program pro jaderné elektrárny. Až po obnovení státní podpory se v USA objevilo několik nových projektů atomových elektráren. To de facto znamená, že je znovu dotováno vyspělé odvětví, které už státní pomoc pro rozběh jednou obdrželo.

Jenže u jádra nejde jen o dotace na rozběh (třeba už několikátý). Ani provozní náklady jaderných elektráren nemusí být bezproblémové. Velká Británie se v 90. letech přiblížila velmi blízko reálným podmínkám plně liberalizovaného trhu. Vláda privatizovala jaderné elektrárny. V roce 1996 vznikla společnost British Energy, když se britské vládě po řadě let neúspěšných pokusů konečně podařilo privatizovat alespoň perspektivnější část jaderných reaktorů. V prvních letech po privatizaci byla úspěšná a vytvářela zisk.
Na konci devadesátých let ovšem došlo ke zhruba 15% propadu cen elektřiny na trhu a British Energy nedokázala konkurovat. Tržby nestačily ani k pokrytí provozních nákladů. V roce 2002 se společnost ocitla na pokraji bankrotu. Vláda ji poskytla úvěr 650 milionů liber (950 milionů eur). Evropská komise podmanila souhlas se státní pomocí soukromému podniku restrukturalizací British Energy. British Energy tedy bude v příštích desetiletích fakticky poskytnuta státní podpora 5,1 miliard eur v cenách roku 2003.
Komerční společnost, jejíž podnikání stojí především na atomové energetice, tedy nedokázala vytvořit fond, ze kterého by bylo možně hradit náklady na budoucí likvidaci doslouživších reaktorů. Před bankrotem ji zachránila pouze masivní státní dotace. British Energy přitom privatizovala osm jaderných elektráren velmi levně (za celkovou sumu 3,7 miliardy eur), takže měla výhodnou startovní pozici.

Zajímavé je také porovnání nutných investičních prostředků: cena reaktorů takzvané třetí generace (EPR reaktor) se pohybuje okolo 5,5 miliardy euro (projekt Olkiluoto ve Finsku). Odhady ratingových agentur z minulého roku se pohybují ještě ve vyšších částkách: okolo 7 000 dolarů na instalovaný kilowatt. Pro srovnání cena větrné elektrárny se pohybuje okolo 1500–2000 dolarů na kW.

Díky za Vaši otázku. Příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:17K. Rybák
Máte pane Sedláku komentář k vyjádření pana náměstka Tomáše Hünera, který (viz. článek v Respektu) reagoval na dotaz o nezapočítaných nákladech na dostavbu elektrárny a pořízení úložiště slovy: „To není otázka dneška, to takhle nelze započítávat.“? (!!!)
13:44Martin Sedlák
Dobrý den,

toto vyjádření považuji za velmi nezodpovědné, ale bohužel není moc překvapivé. Zcela ilustruje přístup státu k problému vyhořelého jaderného paliva, který od počátku provází konflikt mezi vybranými obcemi a státem. Ale zpět k nezodpovědnosti.

Příklad ze Spojených států ukazuje, nakolik může špatné rozhodnutí v otázce úložiště vysoceradioaktivního odpadu celou věc zkomplikovat. V USA plánují úložiště v nevadské hoře Yucca. Projekt odstartoval před šestadvaceti lety a původně mělo začít sloužit v roce 1998, leč kvůli technickým problémům i špatnému geologickému výběru se předpokládá až rok 2020. S protahující se výstavbou rostou i náklady: v roce 2001 to mělo být „jen“ 58 miliard dolarů, o sedm let později byl již rozpočet o dvě třetiny vyšší. Letos Obamova administrativa odmítla vyčlenit další finance, což projekt ještě více zabrzdí nebo zastaví úplně. Jestli bude stát postupovat podle vyjádření pana náměstka, mohou se naše děti v roce 2065 (plánované spuštění úložiště v ČR) pěkně divit.

Děkuji za Vaši otázku. Hezký den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:36K. Rybák
Měl jste alespoň vy možnost přístupu ke zmiňovaným ministerským analýzám?
14:29Martin Sedlák
Dobrý den,

analýzy MPO k dispozici nemáme. Ovšem transparentní diskuzi o české energetice by velmi prospělo, kdyby je samo ministerstvo nabídlo veřejnosti k prostudování.

Co se týče různých dat o energetice, lze jejich některý výčet nalézt ve zprávě tzv. Pačesovy komise (http://www.vlada.cz/assets/ppov/nezavisla-energeticka-komise/aktuality/zpravanek081122.pdf). Doporučuji zejména přílohy u kapitoly Jaderná energetika a celou část věnovanou obnovitelným zdrojům a úsporám.

Hnutí DUHA si loni nechalo zpracovat řadu nezávislých studií k tématu úspor v budovách: http://www.hnutiduha.cz/index.php?cat=programy&art=slozka&id_prace=13&id=104

Příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:50Jiřina Bláhová
Plně souhlasím. Řekněte prosím, jaká energetická politika je podle Vašeho názoru reálně prosaditelné, tj. bez frází typu „měli bychom, jinak..“ . Víme ze zkušenosti, že listvo se k radikálním změnám rozhoupává až pod tlakem neprosté nevyhnutelnosti, kdy neudržitelnost stávajícího stavu pocítí většina tzv. veřejnosti.
13:27Martin Sedlák
Dobrý den,

reálně prosaditelná je určitě cesta úspor (zvyšování energetické efektivity) i využívání čistých, domácích zdrojů energie (obnovitelných zdrojů). Příklady pro to již existují.

Domy: Izolace budov je bezkonkurenčně nejlevnější opatření, které v České republice můžeme udělat ke snížení exhalací skleníkových plynů. Současně má také záporné náklady: vydělá mnohem více, než kolik bude stát. Úspornější domy dají impuls inovacím, toto zelené odvětví posílí konkurenceschopnost české ekonomiky a vytvoří tisíce nových pracovních míst.České domy spotřebovávají necelých 300 PJ energie za rok – drtivá většina připadá na vytápění a ohřev vody. Pomocí zateplení domů můžeme energetickou náročnost snížit ročně o cca 60 %. Zelené zdroje energie jako jsou solární kolektory, kotle na biomasu a další mohou každoročně přidat dalších 170 PJ (tedy více než další polovinu současné spotřeby).
Příležitost pro využití potenciálu úspor dává například letos spuštěný program Zelená úsporám. Další potřebné prostředky lze získat z aukcí emisních povolenek nebo z dividend ČEZ.

Pravda, u domů jde hlavně o teplo. Část týkající se obnovitelných zdrojů energie jsem popsal v odpovědi na některou z předešlých otázek.

Děkuji za Vaši otázku. Hezký den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:07Lukáš Ševela
Může celou diskusi o Temelíně podstatně ovlivnit prosincový summit v Kodani?
13:37Martin Sedlák
Dobrý den,

pro Kodaňský summit je náš Temelín marginální téma. Role atomové energie při řešení globálních změn klimatu jsem se dotkl v odpovědi na první otázku.
Řetězec jaderného paliva pro atomové elektrárny vykazuje poměrně malé emise oxidu uhličitého. Ovšem změny podnebí planety mají globální charakter. Proto je nutné nalézt řešení, které lze využít ve všech částech světa. Lze rozumně argumentovat, že tímto řešením jaderná energetika není.

Pouze 31 zemí (16 %) ze 191 států OSN využívá energii z atomových reaktorů. Polovina z jaderných zemí je v západní a střední Evropě nebo v severní Americe, kde také vzniká naprostá většina jaderné elektřiny. Emise však začínají a budou mít stoupající charakter v zemích rozvojových: Afrika, střední východ, střední Asie apod. S ekonomickým rozvojem v těchto zemích bude také stoupat jejich příspěvek ke globálním emisím ovlivňujících globální klima. V těchto státech – povětšinou politicky a bezpečnostně nestabilních – je však rozšíření jaderné energetiky velkým rizikem.

Navíc každou korunu lze utratit jenom jednou a jak už jsem zde několikrát zmínil: jaderná energetika je velmi náročná na investice a výstavba nových elektráren by odsávala peníze. Přitom zlepšování energetické efektivnosti je z hlediska snížení emisí vztaženého na investovanou částku několikrát výhodnější. Před jadernou energetikou stojí také velká neznámá: kolik bude stát vybudování úložiště vyhořelého paliva?

Díky za Váš dotaz, pěkný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:14David (severočech)
Nedávno (myslím začátkem tohoto roku)přišlo nevládní sdružení Blue-Green s požadavkem, aby byl temelín dostavěn v zájmu pomoci českému průmyslu v době hospodářské krize, a tak se chci zeptat, zda to bylo podpořenou kvalitní studií? A pak ještě, zda by více pracovních míst přinesla dostavba jaderné elektrárny nebo podpora alternativních výrobců energie z obnovitelných zdrojů? Ze včerejšího on-line rozhovoru s panem Suchardou z juwi jsem nabyl dojmu, že se Němci vydali správnou cestou… (http://respekt.cz/rozhovory/c1–38430810-o-solarnich-elektrarnach-s-jirim-suchardou)
13:56Martin Sedlák
Dobrý den,

zda má sdružení Blue-Green svá tvrzení podpořena kvalitními studiemi netuším, minimálně na webu žádné nemají.

Co se týče srovnání atomového průmyslu a obnovitelných zdrojů, tak OZE v počtu pracovních míst jednoznačně vedou.

Pracovní místa v sektoru obnovitelné zdroje – Vytvoří nová pracovní místa na venkově a přiblíží výrobu energie její spotřebě. Zahraniční zkušenosti ukazují, že větrná energetika dokáže na jednu vyrobenou terawatthodinu elektřiny vytvořit asi 450 pracovních míst. To je až čtyřikrát více než u výroby elektřiny z jádra nebo uhlí, dokonce i pokud započteme jeho těžbu. Podle studie zpracované Evropskou komisí bude sektor všech obnovitelných technologií v roce 2020 zaměstnávat přes 900 tisíc lidí. Jen v Británii se do roku 2050 počítá se vznikem 160 000 pracovních míst v sektoru obnovitelné zdroje.

Kladný přínos pro zaměstnanost předpokládá např. studie z loňského roku pro vládu Německa, která odhaduje pro německou ekonomiku do roku 2020 půl miliónu nových pracovních míst spojených s oblastí ochrany klimatu.

Díky za Vaši otázku, příjemný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

:09Fr. Vlček
Stihnou, nebo nestihnou odborníci a ochranáři do voleb dokončit tzv. velkou EIA (proces posuzování vlivu možné dostavby na živ. prostředí)?
14:20Martin Sedlák
Dobrý den,

proces EIA se řídí příslušným zákonem a z něj i vyplývají dané lhůty.

Žádost ČEZ o posouzení dvou nových reaktorů v Temelíně měla několik závažných nedostatků. V dokumentaci zcela chybí specifikace některých staveb souvisejících se záměrem (stavební objekty, sklad vyhořelého jaderného paliva, elektroenergetické vedení, dopravní stavby atd.). Např. navrhovaná trasa elektromag. vedení může mít negativní vliv na řadu chráněných oblastí NATURA 2000.

Dokumentace také neobsahuje konkrétní technický a technologický popis uvažovaných typů reaktorů a jejich dopadů na životní prostředí. Jedině na základě přesných technických specifikací může být doložena bezpečnost navrhovaných reaktorů, odolnost stavby vůči pádu letadla a celková environmentální rizika vyplývající z provozu jaderných reaktorů. ČEZ však reaktory zmíněné v žádosti ilustroval pomocí obrázků z Miniencyklopedie jaderné energetiky.

Varianty k navrhovanému výkonu zvažovaných nových reaktorů pro Temelín jsou založeny na docela nesmyslném porovnání – vždy vůči jednomu konkrétnímu zdroji paliva (uhlí, ropa, plyn, slunce, vítr, biomasa). Zcela je opomenuta možnost využití mixu energetických zdrojů. Úplně chybí varianta tzv. nulová (energetické úspory, zvyšování energetické efektivity).

Žádost ČEZ také zcela vynechává problém vysoceradioaktivního vyhořelého paliva a návrhu reálného řešení pro tento problém.

Děkuji za Váš dotaz, pěkný den, Martin Sedlák, Hnutí DUHA

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte