S Martinem Machem o středním odborném školství

Martin Mach

(Související článek Tomáše Pavlíčka - Času je málo a vana přetéká.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:52V. BílekPane Machu, jaká je tedy podle vašich informací skutečnost? Začíná být nedostatek kvalitních řemeslníků nebo ne?11:04Martin MachZ pohledu poptávky na pracovním trhu je jich dnes nedostatek.:21M. PetráčkováCo tedy ministerstvo hodlá udělat pro zefektivnění výuky na učilištích? Jak chce přitáhnout zájemce o učební obory? Určitě chybí střediska praktického vyučování, ale i všeobecná znalost učňů je zoufalá.11:09Martin MachJe dobré úvodem připomenout, že většinu středních škol nezřizuje MŠMT, nýbrž kraje. Ty také mohou regulací oborové struktury a nastavením krajských normativů významně ovlivňovat vzdělávání v daném regionu.
Celoplošná finanční intervence MŠMT ve prospěch učňovského školství naráží minimálně na omezený rozpočet v kapitole školství. Zvýhodnění jednoho segmentu vzdělávání by znamenalo škrty v jiných oblastech regionálního školství, např. v oblasti základního školství. A to určitě nelze považovat za rozumné řešení.
Naopak za efektivní cestu lze považovat významnější participaci samotných zaměstnavatelů na vzdělávání v žádaných oborech, vytváření podmínek pro spolupráci škol a podniků. To je úkolem pro MŠMT, stejně jako MPSV či MF. Je potřeba zajistit užší propojení hospodářské a vzdělávací politiky státu.
Důležitým nástrojem pro oživení poptávky žáků po učebních oborech je kvalitní kariérové poradenství na ZŠ. Zde je nutná spolupráce škol s ÚP, zaměstnavateli tak, aby zájemci o studium a samozřejmě i jejich rodiče získali relevantní informace o tom, co mohou očekávat po absolvování vybraného oboru.:27Jana BujňačkováKterou cestou se MŠMT vydá? Větší podpora rekvalifikace a to i pro přistěhovalce a současné omezení výuky některých řemeslných oborů a nebo zkvalitnění SOŠ za podpory sokromého sektoru (nadnárodní firmy budou zasahovat do možností praktického výcviku)?11:11Martin MachNutné bude obojí, tedy jak podpora dalšího vzdělávání, tak i zapojení zaměstnavatelů (a nemusí to být jen nadnárodní společnosti) do počátečního vzdělávání.:40Livie AlexV článku je zmíněna příprava systému kariérového poradenství - existuje již nyní nějaké takové poradenství ve spolupráci s ministerstvem? Může se rodič žáka zákl. školy obrátit na nějakého odborníka, který by mu poradil, kam dát vyučit své dítě? Děkuji za odpověď.11:22Martin MachDoporučuji Vám navštívit webové stránky projektu MŠMT na adrese www.infoabsolvent.cz .:17Milada Š.Smím se zeptat kdo a jak bude rozhodovat o tom, které učební obory zrušit nebo sjednotit? Děkuji.11:29Martin MachZjednodušeně si to můžete představit takto: MŠMT vydává soustavu oborů (prostřednictvím nařízení vlády) a krajské samosprávy na základě požadavku škol a dlouhodobého záměru krajské vzdělávací politiky určují aktuální oborovou strukturu. V současné době probíhá v rámci kurikulární reformy v oblasti středního školství změna soustavy oborů, původní obory, kterých bylo více než 2 000 (řada ovšem dlouhodobě bez žáků), jsou nahrazovány cca dvěma stovkami oborů založených na širší bázi, úzce specializované obory jsou nahrazovány takovými, jejichž absolvent se bude moci snáze uplatnit na trhu práce. K novým oborům jsou pak vydávány učební dokumenty v podobě rámcových vzdělávacích programů (RVP). Při nahrazování stávajících oborů novými je nutno podle školského zákona nové RVP k novým oborům nejprve projednat se zástupci zaměstnavatelů, ministerstvy, kraji atd.:19T.S.jak na cele veci spolupracuje ministertvo skolstvi s ministerstvem prumyslu o obchodu?11:38Martin MachV případě vydávání nařízení vlády o soustavě oborů je tato spolupráce standardně určena pravidly meziresortního připomínkového řízení a povinností projednat RVP před jejich vydáním.
Pokud jde o systémové řešení problematiky odborného školství (v kontextu s požadavky trhu práce) iniciovalo před prázdninami MŠMT jednání se zástupci několika resortů, vč. MPO, za účelem nalezení konkrétních nástrojů, jak podpořit spolupráci škol a zaměstnavatelů. Jednání budou dále probíhat na expertní úrovni.:59Ivana OkénkováExistují na učňovských školách výměné studijní programy s jinými evropskými zeměmi? Nebo neuvažuje se o takových programech? Jak je to s uznáváním výučního listu získaného v ČR okolními státy?11:41Martin MachStřední odborné školy spolupracují se zahraničními partnery především v rámci programu Leonardo da Vinci (doporučuji navštívit webové stránky http://www.naep.cz).
V případě uznávání výučního listu záleží do značné míry na každém státu, jak k této otázce přistupuje. MŠMT v současné době vyjednává např. s Rakouskem právě o uznávání odborného vzdělání (o rovnocennosti některých zkušebních dokumentů) v některých učebních oborech, konkrétní výsledky lze očekávat na podzim.:02Jana DvořákováDobrý den, pracuji krátce v učňovském školství a mám tyto poznatky: většina dětí, které dnes přicházejí do SOU jsou děti, které potřebují speciální péči a výuku. Většina z nich má závažné studijní problémy i problémy s chováním. A učitelé na to nejsou připraveni. Jsem ve škole, která si dlouhodobě činí nárok na označení „prestižní“. Bohužel, materiál, který přichází, vyžaduje laskavé slovo a trpělivost, nikoliv dril. Pro starší pedagogy je taková změna poměrů frustrující. Podle mého názoru je třeba si otevřeně říci, že dnes už SOU nevychovávají řemeslnou elitu národa, ale bývají „odkladištěm nepohodlných a nevzdělavatelných děti“. Je proto třeba změnit systém SOU tak, aby děti se skutečným zájmem a schopností vzdělání šly na co nejvíce maturitních oborů (což je konečně trend a MO rostou jako houby po dešti) a těm, které takové štěstí nemají (protože jsou - i když není politicky korektní o tom mluvit), zajistit důstojné a odpovídající vzdělání s přihlédnutím k jejich potřebám (to je moderní „nicneříkající“ termín, kterých jsou - s odpuštěním - ministerské materiály plné a chudáku pedagogu, ty to převeď do reality.:))) Takže otázka zní: co vy na to?11:49Martin MachJako učitel s desetiletou praxí (mj. i na SOŠ) mohu potvrdit, že absolventi učebních oborů, se kterými jsem se setkával a kteří se rozhodli pokračovat ve studiu v nástavbovém oboru vedoucím k maturitě, měli ve srovnání s žáky maturitních oborů deficit např. v oblasti komunikativních dovedností. Právě proto MŠMT usiluje (a leckdy i přes odpor z „terénu“) o to, aby se i v rámci dvouletých a tříletých učebních oborů nepodceňovala složka všeobecného vzdělání, která je klíčová pro schopnost žáků dále se vzdělávat a také velmi důležitá pro jejich orientaci a uplatnění na rychle se měnícím trhu práce.
V případě žáků se specifickými potřebami (např. specifické poruchy učení či chování) je dobré spolupracovat se zařízení a odborníky v oblasti speciální pedagogiky a psychologie (PPP, SPC).:51Lenka CourtDobrý den, pane Machu. V článku je zmíněn názor učňů, že se nenaučili cizí jazyky a práci na počítači. Jsem učitel jazyků a učím na SOŠ, kde jsou učňovské obory. Učni se opravdu cizí jazyk těžko naučí. Většina z nich o výuku cizího jazyka nestojí a přes všechna vysvětlování o prospěšnosti nějaký umět považují předmět cizí jazyk za zbytečnost. V každé třídě jsou pak vysloveně zapřísáhlí odpůrci a ti zpravidla vytvářejí takovou atmosféru, že i ostatní, kteří by jinak nejspíše pracovali, zaujmou pózu nicnedělání. Nestálo by za to uvažovat o volitelnosti přemětu cizí jazyk ve prospěch těch, kteří o to opravdu stojí?11:55Martin MachJá Vám rozumím. Téměř každý žák či student má někdy představu, že se učí něčemu, co nikdy nebude potřebovat. V praxi však s překvapením zjišťuje opak. Problém je spíš v tom, zda si tuto svojí skepsi nechá pro sebe, anebo ruší výuku také ostatním, případně je strhává, pak už jde o kázeňský problém. Nemyslím si, že by bylo vhodné nějakým způsobem utlumovat v učňovských oborech výuku např. ICT nebo cizích jazyků (viz moje odpověď na předešlou otázku). Spíše je potřeba pokusit se žákům vysvětlit, jaké konkrétní výhody jim alespoň částečná znalost cizího jazyka nebo práce na počítači může přinést, až vstoupí na trh práce. (Chápu ovšem, že to v jednotlivých případech může být docela obtížné.):13R. TausigPokud získám maturitní vysvědčení na nástavbovém studiu, mohu pak pokračovat na vysoké škole nebo mi tato maturita umožňuje studovat dále pouze na VOŠ?11:56Martin MachMůžete studovat i na vysoké škole.:28HaJaká je perspektiva (např. elektechnických) učebních oborů, když práci, na kterou se žáci připravují 3 roky zvládnou po krátkém zaučení i nekvalifikovaní pracovníci?
Naše učňovské školství vždy umělo připravit kvalifikované odborníky, v návaznosti na praktické uplatnění a s praxí přímo ve výrobních, servisních firmách nebo službách. Odborný výcvik odtržený od praxe je hraní na písečku a žáci se naučejí jenom to, na co mají SOU a SOŠ vybavení a co umějí učitelé.
(Kvalitní) ODBORNÝ VÝCVIK JE (velmi) DRAHÝ.Proč stále existuje mezistupeň ani ryba ani rak - „učební“ obory s maturitou? (obory L). Žáci průmyslových škol (oborů M) by měli mít tak kvalitní praxi, jako se předpokládá u oborů L. A žáci učebních oborů by měli mít tak kvalitní vzdělání a přípravu jako mají dnešní maturanti, což byla dříve běžná úroveň vyučených i bez maturity. Pak by se opět výuční list stal uznávaným dokumentem skutečného odborníka a ne dokladem o tom, že někam tři roky chodil a nějak prošel.11:57Martin MachSouhlasím s Vámi, že maximální možná část odborného výcviku by měla být realizována přímo na pracovištích zaměstnavatelů. I kdyby do odborného školství teklo více peněz než dnes, stěží lze předpokládat, že by školy měly dostatek prostředků na průběžnou modernizaci svých školních pracovišť, pro podniky jsou však investice do moderních technologií nezbytností. Také z tohoto důvodu je potřeba posílit spolupráci škol a zaměstnavatelů.
V případě tzv. učebních oborů s maturitou s Vaším názorem ovšem souhlasit nemohu. Stále vyšší požadavky na kvalifikaci v některých dělnických profesích ukazují, že učební obory s maturitou, jejichž primárním cílem je připravovat žáky na praxi, zároveň rozvíjejí zaměstnavateli velmi ceněné dovednosti (komunikační schopnosti, zběhlost v cizích jazycích, dovednosti v zacházení s informacemi, adaptibilita a flexibilita, schopnost dále se učit…) vyplývající mj. z vyššího podílu všeobecného vzdělávání (výuka jazyků, matematiky, ICT…).