Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

O osobní asistenci u zdravotně postižených s Janou Hrdou

Na téma kvality života lidí s postižením, pomoci druhým, příležitostí hledat to, co má v životě smysl i dostupnosti služby osobní asistence v Česku, jste mohli diskutovat s Janou Hrdou, zakladatelkou osobní asistence v ČR.

Jana Hrdá
Jana Hrdá • Autor: Karel Cudlín

Jana Hrdá
Jana Hrdá • Autor: Karel Cudlín
Jana Hrdá patří mezi zakladatelky a propagátorky osobní asistence u osob s těžkým zdravotním postižením v České republice. Hned po roce 1989 se přidala k Pražské organizaci vozíčkářů a začala organizovat službu osobní asistence. Od té doby se věnuje této službě i po odborné stránce. Napsala několik odborných publikací.
V současnosti pracuje pro Národní radu osob se zdravotním postižením (NRZP), kde je předsedkyní Pražské krajské rady. Působí v její legislativní radě, vede nevládní organizaci - Asociaci pro osobní asistenci (APOA), která zastřešuje poskytovatele a uživatele osobní asistence v Česku, pracuje ve vedení Národní rady osob se zdravotním postižením, píše projekty, na speciálním elektrickém vozíku dojíždí i přednášet.

Pomáhala ostatním lidem s postižením, aby si uměli zařídit osobní asistenci. „Nejhorší je sehnat dobré asistenty a peníze, a v tom lidem od začátku poskytuji podporu. Ale lepší je tomu lidi naučit. Mám jednu výhodu,“ usmívá se paní Hrdá, zatímco jí její asistentka narovnává nohy a urovnává polštář pod hlavou, „když mi někdo říká, že mu to nejde a přitom vidím, že já mám větší postižení než on, snadno mu můžu říct – kecáš. Dostupnost asistence sice u nás zdaleka není nejlepší, ale patřím k lidem, kteří vidí sklenici poloplnou místo poloprázdnou, vždyť od doby, kdy jsem měla úraz já, se všechno několikanásobně změnilo k lepšímu.“ (z článku v Respektu 37/09).

(On-line rozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)   

:04Pavla Furdzova
Ahoj Jano!
Pamatujes si na me?
Mas prosim emailovou adresu?
Moc a moc rada bych se s tebou spojila!!!
Prosim ozvi se!
Zdravim te a preju vse dobre!
Pavla, asi ta nejsilenejsi „asistentka“ !
11:01Jana Hrdá
Moje nejmilejsi Pavlo,
velmi casto na Tebe vzpominam a moc bych si s Tebou chtela popovidat.
Muj sluzebni e-mail je: praha@nrzp.cz, jeho prostrdnictvim se domluvime na dalsim, jo? Treba muzeme mluvit pres skype a tak.
Papa, J

:09Vilem T.
Dobry den. Pani Hrda, jak vypada vase pusobeni v legislativni rade? Co to konkretne obnasi? S jakymi legislativnimi navrhy prichazite nyni, v tak nejiste dobe? A jak moc jsou Vam nasi legislativci a zakonodarci ochotni naslouchat?
Dekuji za vase odpovedi a preji mnoho uspechu.
11:02Jana Hrdá
Připomínkujeme zákonné normy, lépe řečeno to v nich, co se týká osob se zdravotním postižením. Zkoumají to nejen slovutní právníci (jeden nevidomý, jeden na vozíčku), ale také lidé, kteří mají praktické zkušenosti se životem s různými druhy postižení, tzn. že chápou dopady jednotlivých ustanovení na bydlení, dopravu, školství, zaměstnávání, zdravotnictví, sociální služby i kulturu a sport pro nás, občany se zdravotním postižením.
Politici nám naslouchají tím ochotněji, čím menší vliv mají naše připomínky na finance.

:32Tomas Sulik
Jedna se tedy o osobni asistenci placenou nebo jde o cinnost zarazenou do nektereho z dobrovolnickych programu?
11:03Jana Hrdá
Osobní asistenti se nemohou pást, a tak by to měla být služba placená. Přesto však lidé se zdravotním postižením shánějí i dobrovolníky, protože ti, kteří mají postižení tak těžké, že musí mít asistenci čtyřiadvacet hodin denně, by to nikdy nemohli zaplatit.

:30O. Volek
Dobrý den paní Hrdá, chci se vás zeptat, jestli se i vy angažujete v řešení aktuálního problému s uzavíráním smluv VZP o vydávání, koupi a provádění cirkulace zdravotnických prostředků s odbornými firmami? Viděl jsem reportáž v TV a zástupce VZP mě o ochotě věc poctivě vyřešit nepřesvědčil. Máte vy a vaše organizace nějakou páku, jak jednání posunout k uspokojivému řešení?
11:03Jana Hrdá
Právě v této oblasti se sice já osobně neangažuji, ale pan Krása je v tom velmi aktivní. Problém je spíše administrativní, což lze vyřešit. V některých případech však zřejmě půjde také o eliminaci jevů, jež vedou ke zneužívání financí VZP pod rouškou pomoci osobám se zdravotním postižením.

:05M. Matulová
V anotaci rozhovoru je zmíněno, že se zabýváte i psaním projektů - jaké je úspěšnost těchto projektů v českém prostředí? Dosáhnete díky některým projektům i na dotace z EU? Spolupracujete s podobnými sdruženími v sousedních zemích?
11:04Jana Hrdá
Ano, podařilo se nám realizovat mezi jiným i to, co jsem chtěla nejvíc, totiž učit lidi s postižením, aby učili ostatní lidi, jak si najít, vybrat, zaškolit a průběžně instruovat osobní asistenty a kde na to sehnat peníze. Projekt se jmenuje Učme se a učme, a moc, moc bych v tom chtěla pokračovat. Myslím si totiž, „že naučit člověka ulovit rybu je lepší, než mu ji dát“.

:06Radim Slovák
Jaká je „životnost“ takového osobního asistenta? Máte dlouholeté zkušenosti a tak by mě zajímalo, jak dlouho u takové činnosti většinou lidé vydrží a nevydrží-li, pak co je nejčastějším důvodem? Co pskytuje APOA samotným lidem s postižením a jaké zázemí poskytuje asistentkám?
11:04Jana Hrdá
To je velmi různé. Mám asistentky, které ke mně chodí již 23 let a jiné, které u mne setrvaly rok. Většinou zůstanou, než mají víc než jedno dítě, potom už je to obtížné. Hlavní zásada pro udržení asistentek je: neutahat je, být vůči nim naprosto férová, nabídnout jim přátelství.

:09Erika
Je to otázka možná trochu hořká, ale chtěla bych se vás zeptat na to, co si myslíte o lidech s postižením, kteří žebrají na ulici?
Takhle, nesmírně si vážím lidí jako jste vy a vždy když je třeba tak ráda pomohu, ale myslím, že společenské povědomí o lidech na vozíčku stále častěji dost kazí žebrající a často i opilí lidé s postižením kterých je třeba tady v Praze vidět hodně…
11:05Jana Hrdá
Ano, máte pravdu: vozík je jako uniforma, jakési stigma - jeden člověk takto „označený“ dokáže diskreditovat celou skupinu. Ale lidé jsou různí a i na vozíku jsou někteří pracovití a jiní líní. A každý nedovede vybojovat ten těžký zápas s postižením, vždyť lidé začnou pít i bez tak smutného důvodu…

:55Olga Richterová
Padl dotaz na „životnost“ osobních asistentů. Není to ale tak, že i vy někdy chcete změnit asistentku ne proto, že byste byla nespokojená, ale že je nějaký limit, jak dlouho si jde pouštět určitého člověka tak blízko k tělu (doslova)? (Ptám se proto, že dvě kamarádky, které asistentky dělaly, skončily na žádost svých postižených - prý po několika letech potřebují nového člověka.)
11:06Jana Hrdá
To je velmi individuální - já například dávám přednost vztahu osobnímu. Ostatně - vždyť je to i v názvu služby. A kamarády neměníte jako ponožky…

:00M. Čejka
Zaznamenala jste paní Hrdá nějaký posun v přístupu mladých lidí k lidem se zdravotním postižením od dob předrevolučních dodnes?
11:06Jana Hrdá
Lidé nás víc znají a méně se ostýchají. Je skvělé, když nás lidé bez ohledu na věk berou jako běžnou součást společnosti.

:47F. Pavlišta
Jak vidíte úlohu církví v dnešní společnosti a zejména v pomoci druhým a potřebným? Plní ji dostatečně (samozřejmě v rámci možností, především finančních prostředků - zde argumentují navrácením majetku) nebo mají co dohánět?
11:07Jana Hrdá
Díky za tu otázku, a to tím spíše, že sama jsem hluboce věřící. Posláním církví je primárně šířit dobrou zprávu o výkupné a vysvobozující Kristově oběti, a být tělem, tj. společenstvím, v němž je možné žít spravedlivý život. K tomu bezesporu patří vzájemná pomoc. Avšak smysl církví není jen v tom a jejich aktivity nemají spočívat především v sociální práci, tedy v tom, aby zastupovaly roli, kterou má plnit celá naše společnost. V tomto smyslu pracují církve nad rámec.

:18Veronika Patřičná
V čem a co konkrétněji se mohou od nás západní sousedé naučit v oblasti péče (i asistence) o lidi s postižením?
11:12Jana Hrdá
Snažili jsme se nastavit pravidla tak, aby služba kompenzovala i velmi těžké postižení co nejlépe. Takže u nás ze zákona není omezeno poskytování služby jen na byt uživatele, jako je tomu např. ve Švédsku. Žel - ne všichni poskytovatelé rozumějí obsahu osobní asistence a jejím specifikům, a tak to, co dělají je spíše respitní péče nebo pečovatelská služba.

:15Pavla, studentka 16
Existuje nějaká souhrnná knihovna dosputné literatury k tomuto tématu osobní asistence?
Děkuji za radu.
11:16Jana Hrdá
Ano, u mne.

:19Dan Procházka
Kontaktujete lidi s postižením sami a nebo získávají kontakt na vaši organizaci v nemocnici od personálu či lékařů?
11:24Jana Hrdá
Většinou dnes již sociální pracovnice v těchto zařízeních vědí o registru MPSV, kde jsou uvedeni poskytovatelé. Na depistáž nemají sami poskytovatelé ani čas ani peníze.

:53Veronika Patřičná
Jaký je tedy prosím základní rozdíl mezi respitní péčí a osobní asistencí? A čemu hlavně zmínění poskytovatelé nejčastěji nerozumí? Děkuji za objasnění.
11:30Jana Hrdá
Respitní péče má ulevit rodině, jež je u konkrétního uživatele hlavním pečujícím - je tedy jen občas nebo dočasně. Hlavním rysem osobní asistence je, že není omezena časově, má se poskytovat dle potřeby i celých 24hodin. Člověk s postižením třeba v noci či o víkendu také potřebuje všechny úkony, jako je toaleta, polohování, strava atd., atd., avšak mnozí poskytovatelé chodí jen občas. Základní rozpoznávací znamení je početní poměr mezi uživateli a osobními asistenty.

:50Magdaléna
Dotknou se škrty v rozpočtu citelně i vás? Osobní asistence? Je možné nějakou formou na tuto činnost přispět?
11:35Jana Hrdá
Obávám se, že ano. Přispět lze buďto přímo člověku s postižením, poskytovatelům služby, anebo APOA - Asociace pro osobní asistenci zprostředkovává finanční pomoc osobám s tím nejtěžším postižením - viz www.apoa.cz.

:47Standa S.
Vidím-li člověka na vozíčku třeba v metru, je vhodné hned se ho ptát chce-li pomoci, nebo vyčkat řekne-li si o pomoc on?
11:39Jana Hrdá
Ani na to není jednotný recept: někteří lidé čekají, zda si jich někdo všimne, jiní se ozvou. Moc, moc Vás prosím, ptejte se a obrňte se trpělivostí, když Vám neodpoví hezky a nezanevřete na ty ostatní, oni nemohou za bručouny a protivy.

:12Petr Voráček
Dostávají osobní asistenti potřebné alespoň základní školení? A odcházejí-li do jednoho klienta jsou jim vydávána doporučení (jakási forma vysvědčení)?
11:50Jana Hrdá
Podle zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. v platném znění musí poskytovatelé zaměstnávat jen absolventy 150hodinového kursu. Pokud si někdo domluví osobní asistenci s neformálním pečujícím, tj. sjedná si osobní asistenci sám, nikoliv přes poskytovatele (to zákon umožňuje), je na něm, co žádá za kvalifikaci. Ve světě (dle Hnutí Idependent Living) se dává přednost tomu, aby si uživatelé školili své asistenty sami, tzn. dle svých vlastních potřeb.
Já doporučení na požádání dávám.

:58H. Weiss
Dobrý den. Paní Hrdá, existuje něco jako burza (nebo lépe řečeno veletrh) nabídek osobní asistenční služby?
11:52Jana Hrdá
Ano, existuje: viz odkazy na www.apoa.cz.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte