Zákaz organizace Memorial: Byli jsme nezávislí a svobodní, to ruským úřadům vadí
 
memorial_profimedia
Skupina Memorial pořádá tiskovou konferenci • Autor: Profimedia

Ruská generální prokuratura požádala ruský Nejvyšší soud, aby zavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Kontroverzní normu režim Vladimira Putina využívá právě k rozpouštění a kriminalizaci svých oponentů. Memorial má v Rusku dobré renomé, soustavně mapuje zločiny stalinismu a porušování lidských práv v zemi. Současné ruské vedení naopak Stalina rehabilitovalo, takže upozorňování na jeho temnou éru je v zemi stále rizikovější a zapovězenější. O blížícím se soudním verdiktu a jeho okolnostech jsme mluvili s bývalým strategickým ředitelem Memorialu, sociologem  Dmitrijem Kokorinem.

Krátce poté, co zástupci Memorialu dostali zprávu od ruského Nejvyššího soudu, že prokuratura usiluje o jeho uzavření, objevila se na Twitteru shrnující reakce jeho zaměstnanců, spolupracovníků a sympatizantů, že tomu „nemůžou uvěřit“. V Rusku byla už kriminalizována a zavřena řada lidsko-právních organizací či neziskovek, představitelé opozice jsou vražděni nebo vězněni, zbytek odešel do exilu. Opravdu vás nenapadlo, že jednou může dojít i na Memorial?

Šlo o první emotivní vyjádření, nikoliv analýzu. Zvolený výraz tak odráží daleko víc to, že se děje něco opravdu důležitého, ne že bychom to snad neočekávali nebo nepředvídali. Samozřejmě - dokud to nenastane, není lehké být na to připravený. Dělali jsme maximum, aby k tomu nemohlo dojít, důsledně jsme dodržovali legislativu a všechny předpisy. Když se podíváte na právní základ žaloby, tak je zřejmé, že je velmi slabý: úřady zvolily kontroverzní postup, jde o politické rozhodnutí, když chtějí zavřít organizaci, která úspěšně fungovala třicet let a nic neporušovala.

 Proč je Memorial pro Putinův režim tak nebezpečný?

Osobně se domnívám, že to hlavní není naše práce se sovětskou minulostí, ale fakt, že jsme nebyli ochotní být součástí vertikální moci, kdy o všem důležitém rozhoduje politické vedení země, které udává směr. Zachovávali jsme si nezávislost, byli jsme autentičtí a svobodní - a to je přesně to, co úřadům vadí. Stejně jako naše rozhodnutí zůstat součástí mezinárodní komunity vědců a obránců lidských práv. A nadále tak mít možnost různých zdrojů financování včetně darů a grantů od zahraničních institucí. To nás přivedlo na pokraj záhuby, když jsme kvůli tomu byli označení agenty.

Během ​​éry Putinova předchůdce Borise Jelcina byly otevřeny archivy obávané tajné služby KGB, společnost diskutovala o své bolavé historii. Jak se to změnilo za Putinových časů?

Archivy jsou obecně mnohem méně otevřené, ale nejsou zcela uzavřené. Příbuzní obětí se k části i dnes mohou dostat, stejně jako badatelé. Některé programy, které byly spuštěny jako výsledek dialogu s Memorialem, stále běží. Jsou s tím každopádně spojené tuny byrokracie. Není to pro režim priorita, jde na to málo peněz. A různé nezávislé hlasy byly umlčeny, to je velmi nebezpečné, protože se prosazuje státem řízený výklad historie a polarizační pohledy. To může podněcovat konflikty.

Čtěte také: Jak Kreml manipuluje ruské dějiny

Známý znalec ruské společnosti, novinář a analytik Andrej Kolesnikov, napsal: „Stát kriminalizuje činnost občanských organizací. A nyní kriminalizuje památku obětí státu. Bez destalinizace je Rusko odsouzeno k zaostalosti.“ Souhlasíte s tím?

Osobně nepředpokládám, že by režim vyloženě kriminalizoval památku konkrétních obětí, spíše to hraje na obě strany. Dělá ústupky stalinistům, současně udržuje programy pro oběti. Ale platí, že nejsou nezávislé na státu.

Prokuratura se obrátila na Nejvyšší soud, aby nařídil uzavření páteřní organizace Mezinárodní Memorial. Bude případný zákaz to platit i pro desítky regionálních poboček a lidsko-právního centra organizace?

Je to možné, musíme počkat na rozhodnutí soudu.

Máte informace, že prokuratura jde proti Memorialu, protože je to rozhodnutí a přání Vladimira Putina? Dalo by se to udělat bez jeho souhlasu?

Nemáme o tom žádné konkrétní údaje. V Rusku ale není mnoho věcí, které by se mohly stát bez koordinace s nejvyššími představiteli státu. Můžeme jen spekulovat - a to v tuto chvíli nechceme.

 Pokud u soudu neuspějete, jak vidíte budoucnost Memorialu? Budete pokračovat ve své práci? A jak?

Členové sítě Mezinárodního Memorialu budou pokračovat v aktivitách v Rusku, pokud to bude nějak možné - a samozřejmě nadále i v zahraničí. Rozsah se může změnit, je těžké předvídat všechny okolnosti.

Kolik lidí pracujících pro Memorial nyní sídlí v Rusku? Jsou už někteří z nich ve vězení?

Jedná se o desítky zaměstnanců a stovky dobrovolníků. Pokud vím, kromě známého případu Jurije Dmitrijeva zatím další vězněni nejsou (Dmitrijev byl obžalován ze sexuálního násilí, prokurátor žádal 15 let vězení; kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci tohoto historika a znehodnocení jeho díla – pozn. red.).

Mohou zaměstnanci Memorialu zůstat v Rusku? Lze se tam ještě cítit bezpečně?Není nejlepší řešení zemi opustit a pokračovat v práci ze zahraničí?

Pro různé aktivisty a zaměstnance existuje různá míra rizika v závislosti na rolích v rámci organizace a jejich dalších aktivitách. Jde tedy spíše o osobní posouzení těchto rizik. Ale určitě se obáváme o bezpečnost našeho týmu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1962

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte