Vít Rakušan: Tahle vláda je poslední šancí naší generace
 
Piráti a Starostové. Bartoš. Rakušan.
Volební štáb Pirátů a Starostů, La Fabrika • Autor: Milan Bureš

Nová vláda Petra Fialy je už skoro hotová. Minulý týden pětikoalice podepsala programové prohlášení a koaliční smlouvu, teď se čeká na reakci prezidenta, který by měl Fialu jmenovat premiérem. ,,Jsme střední generace, která žila komunismus i porevoluční svět. To je zajímavý moment, fakt si myslím, že tohle je příležitost generace kolem čtyřicítky, která je uprostřed života, něco české politice přinést, protože za deset let už bude pozdě,” říká předseda Starostů a nezávislých a s největší pravděpodobností budoucí ministr vnitra Vít Rakušan.

V politických patrech teď probíhá zajímavá změna. Vy – stále ještě opoziční politici, kteří se pravděpodobně brzy ujmou vládní moci – nejste na rozhovory k sehnání nebo velmi těžce, i když jste v minulosti byli poměrně přístupní. Čím to je? Máte toho hodně nebo je to projev určité opatrnosti, abyste neřekli něco, co byste neměli, než se vše oficiálně dojedná?

Určitou roli hraje i opatrnost. Ale základní rovina je, že tolik rozhovorů, dotazů a reportáží jsem předtím nikdy neměl. Hledám nyní nový modus operandi s tiskovým odborem, abychom našli cestu, jak to zvládnout. A druhá rovina je, že i když si jako předsedové stran nemůžeme dovolit úplně mlčet, našim lidem říkáme, že ještě nemáme oficiálně jména - a je přáním Petra Fialy, že on ukáže jako prvnímu prezidentovi oficiální seznam ministrů a ministryň. Není to o tom, že bychom se schovávali před novináři, spíše je některým z nás už trapné, že vám toho nemůžeme příliš říkat. Ale musíte pochopit, že chceme budovat v koalici vzájemnou důvěru.

Případná budoucí ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dokonce mluvila o jisté pověrčivosti - že je tak trochu těžké věřit, že po osmi letech v opozici k předání moci vážně dojde.

Snad ne pověrčivost, ale na cestě k vládě se člověku některým optimistickým krokům po letech v opozici úplně nechce věřit. Sice prezident pověřil Petra Fialu sestavením nové vlády, to je dobrý krok a dobrý signál, který bychom v srpnu nepředpokládali, i kdybychom volby vyhráli, ale stále si říkáme “opravdu přijde to jmenování premiérem”? Proto chceme být opatrní. Je to také způsobeno obrovskou snahou neudělat chybu, protože voliči obou koalic jsou neuvěřitelné nároční. My víme, že to, co prošlo druhému táboru v minulých letech, nám určitě neprojde. Ani náznak toho. Už teď ve stínu našich stranických neshod s Piráty musíme lidem ukázat, že náš postup dává logiku, že to někam směřuje, že jsme schopní se rychle dohodnout a že vnímáme velkou společenskou poptávku po vytvoření nové vlády, která začne řešit problémy. Samozřejmě uděláme na cestě asi nějaké chyby, ale ne ty zbytečné hned na začátku.

29A_jaros
Podpis koaliční smlouvy pětikoalice v Poslanecké sněmovně • Autor: Milan Jaroš/Respekt

Vy osobně jste byl v opozici čtyři roky, a to v době, kdy hnutí STAN, tehdy se šesti poslanci, nebylo v roce 2017 po volbách bráno ani trochu za rozhodující sílu. Jaké to je z lidského pohledu, když teď budete s největší pravděpodobností sedět ve vládě a ještě na silovém resortu, jako je ministerstvo vnitra?

To je fakt, že si na tento obrat musí člověk zvyknout, že nám třeba najednou začnou naše zákony procházet sněmovnou. Snažím se v sobě toto zvykání uchovat. Proto změny beru s velkou pokorou. Dívám se na nastalou situaci tak, že jsme něčeho dosáhli - a pojďme to nepokazit. Ryze lidsky u sebe samotného vidím jisté těšení se na exekutivu, které spousta lidí nechápe. Jenže já už nic podobného nedělal od roku 2019, kdy jsem dobrovolně přestal vést Kolín jako starosta, protože jsem se stal šéfem STAN. Vím, že na vnitru je spousta problémů, ale mě baví i jen se na ten post připravovat, protože chci něco ovlivňovat. Baví mě řešit úkoly, někam to táhnout, mít plán a možnost veřejné věci měnit. Já jsem tak žil celou dobu. I učení je jistá forma exekuce, někam musíte hodinu vést. Když jsem dělal devět let starostu, to byla nejen každodenní mikro-exekutiva, ale také rozhodování o velkých strategických věcech. Poslední dva roky jsem věnoval hodně energie hnutí, dával jsem dohromady vnitřní mechanismy, ale upřímně to nebyla ta pravá exekutiva.

Hodně se mluví o tom, jestli vám vláda pěti stran může vydržet. Jak se na to díváte?

Už na sněmu hnutí STAN jsem viděl sedět zástupce pěti stran v první lavici, kam za námi přišli. Tihle lidé nejen generačně, ale vnitřně mají jedno společné. Můžeme se hádat o daních, nebo na co chceme dávat během vládnutí důraz, ale všichni jsme demokrati, máme společnou generační zkušenost. V socialismu jsme chodili do školy, něco si z toho pamatujeme. Pak jsme prožívali nejradostnější období našeho života v devadesátkách, kdy jsme byli první generace, která mohla alespoň na chvíli studovat v zahraničí. Pro nás svoboda není žádná fráze, ale autentický prožitek toho, co nechceme ztratit. Lidská rovina je ve finále nejdůležitější. A to se ukázalo i při vyjednávání. Není to tanec nad dobytým územím, ale snaha využít poslední šanci naší generace. Tu změnu totiž, s veškerou pokorou řečeno, právě nyní zosobňujeme my.

Reklama
Reklama

Čtěte také: Možná bychom byli nejsilnější stranou v opozici, říká pirátská europoslankyně

Co myslíte slovy o ,,poslední šanci vaší generace”?

Jsme střední generace, která žila komunismus i porevoluční svět. To je zajímavý moment, fakt si myslím, že tohle je příležitost generace kolem čtyřicítky, která je uprostřed života, něco české politice přinést, protože za deset let už bude pozdě. Pak už bude čas už pro mladší generaci, která je víc vzdělaná, lépe orientovaná v novém světa a umí perfektně jazyky. Úloha pro toto pětiletí desetiletí může proto ležet na naší generaci, která je přechodová. My jsme už něco zažili, náš úkol je poslat do historie komunisty, agenty, spolupracovníky; ten starý předrevoluční svět oddělit od toho porevolučního, už nadobro. Je tu přirozená generační změna, která v našem případě bohužel přichází po třiceti letech. Kvalitnější generace, kterou jsem měl možnost učit už bez stopy komunismu v sobě, už bez té výchovy a bez zážitků, že se jim doma říkalo, že se tento vtip nemůže na veřejnosti říkat, teprve přijde. Tento přechodový moment může být zajímavým naplněním úlohy mé generace, a především naší nové vlády. Navíc to, že je člověk ve středním věku, definitivně pozná, když jeho štěstí závisí na tom, že se mají dobře jeho děti i rodiče. A to je hrozně dobrá a užitečná věc pro politiku: myslíte na děti, ale i na starší lidi.

Ale s tím také souvisí přemýšlení nad tím, jak skloubit roli ministra a fakt, že máte rodinu, ve vašem případě také malé děti.

Souhlasím. Mám možná trochu naivní představu, že se s časem a s možnostmi rozvrhu nějak pracovat dá i v případě ministra. To, že to nebude jednoduché a že rodinu budu brát častěji s sebou do Prahy, vím už nyní. Mluvil jsem o tom s manželkou, samozřejmě z toho oba dva obavu máme a bavíme se, jak to zařídit, protože nemáme tolik možností na hlídání, aby to pro manželku nebylo extrémně náročné a aby se mohla také vrátit do práce. Obávám se také absolutní ztráty soukromí. Mám pětadvacet let stejné kamarády, se kterými chodím v Kutné Hoře do stejné hospody a dávají mi nejlepší feedback ze všech. Ty budu mít pořád. Ale představa, že tam chodím s ochrankou, že se jdu proběhnout do lesa s ochrankou, což pro mě je uklidnění a způsob, jak si vyčistit hlavu, s tím se mi těžce smiřuje.

Zmiňoval jste, že se připravujete na funkci ministra vnitra, pokud vše dobře dopadne. Co řešíte kromě už zmíněné ochranky?

Uvědomuji si, že znalost a připravenost na jakýkoliv ministerský post nebude nikdy úplná a člověk to pozná - musí tam přijít s velkým respektem a opatrností. Manažerské pravidlo “žádný podpis není tak důležitý, aby nepočkal do zítra” je něco, čím se chci ze začátku řídit. Systémově tam mohou být nášlapné miny, lobbistické tlaky apod. Tahám tak ze sebe zkušenosti a energii, které souvisí s praktickým managementem a s kontaktem s lidmi, což byla vždy moje nejsilnější stránka. Doufám, že budou za začátku stačit i tady. Resortní tým našich expertů na otázku bezpečnosti a vše spojené s vnitrem byl také důležitým plusem.  Mnoho lidí z bezpečnostní komunity s námi už spolupracovalo v posledních měsících, ačkoliv se tím veřejně nechlubili. Co se týče mého týmu, chci poradce napříč obory – právníka, IT experta, experta na veřejné zakázky. A opravdu nejde o stranickost, jde mi o odbornost. Pravděpodobně tam budou lidé, kteří spolupracovali s jinými stranami, kterým věřím.

02
Autor: Milan Jaroš

Jak přemýšlíte nad respektem relevantních hráčů v dané komunitě? Není vždy lehké si ho získat, zvlášť když budete sedět na nějakém ministerstvu poprvé.

Nedělám od voleb nic jiného, než že mám schůzky s lidmi, kteří ministerstvo vnitra znali nebo znají, jsou v bezpečnostní komunitě, znají Českou poštu, problematiku hasičů nebo policistů. Už se samozřejmě setkávám s relevantními hráči, jako je celorepublikový šéf hasičů, se kterým jsme se dívali na rozpočet a rozebírali jejich problémy. Teoretickou připravenost mám ve stylu, že vím, do jakého baráku jdu, jak vypadají jeho sekce, že už tuším, že ze své manažerské zkušenosti mám u jedné sekce pocit, že je příliš obrovská, že IT oddělení se nesmyslně přesunulo pod náměstka pro finance, když patří někam jinam a podobně. Takže myšlenky prvního vstupu do takové funkce jsou už v mých úvahách. Zajímal jsem se také o to, jak vypadá týden ministra vnitra. A dopředu jsem vzkazoval sekretariátu, ať mi na všechno dávají dopředu dvojnásobný čas, protože jsem začátečník a bude mi to trvat. Na druhou stranu bude ve vládě řada nováčků a je to výhoda, protože systém fungování bude definovat premiér Fiala a nemusíme kopírovat, co měla předchozí vláda. Bude to naše cesta, kterou si vytvoříme.

Vaše koaliční smlouva upravující fungování ve vládě je poměrně detailní, navíc se do určité míry vztahuje i na zástupce stran v Senátu. Proč?

Senát je komora vítězů a silných jednotlivců, kteří kandidují sami za sebe - a politická značka je tam často až vedlejší. A já jsem připravený, pokud budu ministrem vnitra, aby i oni poznali rozdíl, že jsou senátoři vládního uskupení. Budu za nimi chodit a prezentovat jim naše návrhy. Stranická disciplína je ve sněmovně vyšší než v Senátu, nějaká snaha o předjednávání pozic tam musí být, když chceme naplňovat náš program vcelku. To, že máme nyní velkou podporu voličů a budeme dělat kompromisy, nutně znamená, že nám všem předsedům bude růst vnitrostranická opozice. Už to nebude procházka růžovým sadem, ať už ve sněmovně nebo v Senátu. Navíc jsme jako vláda v historicky neobvyklém momentu, protože máme většinu v obou komorách. Člověku se až chce říct „ještě že nemáme ústavní většinu“.

Bojíte se, že vám to stoupne do hlavy?

Určitý respekt k tomu člověk má. ODS si tím už prošla, je zvyklá vítězit, pro některé z nás je to první zážitek. Zároveň si říkám, že kdyby se ze mě měl býval stát magor, tak se stal ve dvaatřiceti letech, kdy jsem v Kolíně z úplné nuly dostal nejlepší pracovnu ve městě, šoféra na zavolání, všichni za mnou chodili, oslovovali mě “pane starosto" a podávali mi ruce. A paradoxně když přišel člověk do sněmovny, tak už najednou neměl nejhezčí pracovnu ve městě, šoféra taky ne a kancelář sdílel s Petrem Gazdíkem. Takže přechodů jsem už zažil dost a věřím, že to nejen já, ale my všichni jako celek ustojíme. A snad to ukazuje i jednání ve sněmovně, kde rozhodně netančíme na hrobech hnutí ANO, ale dostali podle mého názoru poměrně důležité výbory i funkce ve vedení sněmovny.

Respekt 46/2021: Vzniká vláda, která chce být jiná

O zmíněném předávání moci se stále musíme bavit teoreticky. Piráti během víkendu hlasují o tom, jestli nakonec vstoupí do vlády. Výsledek by měl být znát v pondělí večer. Všechny ostatní strany už vládní spolupráci odsouhlasily. Nemůže výsledek ovlivnit fakt, že pirátská poslankyně Olga Richterová neprošla ve volbě místopředsedů jako jediná z pětikoalice prvním kolem? Muselo proběhnout druhé kolo, ve kterém sice zvolena byla, ale je jasné, že někdo ze zmíněných pěti stran pro ni při první volbě nehlasoval.

Osobně jsem z toho měl fakt strašný pocit a byl jsem naštvaný. Nejsem kuloární politik, ale v tu chvíli jsem šel ihned za Markem Bendou, Janem Bartoškem a Honzou Farským, co se stalo - a že druhé kolo musí dopadnout jasně.

Nicméně byl to omyl? Nebyla to snaha dát najevo Pirátům, že to nebudou mít ve vládě zadarmo?

Mohl to být omyl. A já budu doufat, že to omyl vážně byl, aby se mi lépe spalo. Při druhé volbě to prošlo úplně jasně. Je tam 101 nezkušených poslanců-začátečníků. Ale souhlasím s tím, že to vůbec nevypadalo dobře. Z mého pohledu jsme měli být všichni zvolení v prvním kole.

Dopadne společná vláda i s Piráty?

Já doufám, že ano. Je potřeba si uvědomit, že ačkoliv jsme spolu ve vládě, rozdílné koncepce a značky jednotlivých stran tam stále jsou. My rozhodně nereprezentujeme totéž, nemáme na všechno stejné názory. Ale tahle vláda nás má nějak ukotvit a vrátit, aby loď České republiky už odplula někam, kam má patřit deset let. Myslím si, že za čtyři roky - pokud nebudeme válčit s brutálním nárůstem populistických a extremistických sil - se z nás už spíše začnou modelovat síly, které budou mít rozdílné koncepty a pohled na budoucnost Česka. Ale vše v rámci demokratických pravidel. Tahle vláda není vláda na dvacet příštích let, ale pro tuhle etapu fungovat bude. A já doufám, že si to takhle vyhodnotí i Piráti.

Sám jste na začátku rozhovoru zmiňoval, že uvnitř společné koalice nepanují nejlepší vztahy. Už jste v médiích řekl, že hnutí STAN pravděpodobně do příštích voleb půjde samo. Tak vážné ty neshody jsou?

Momentální atmosféra ve STAN je taková, že by naši straníci šli raději sami. Že by jim to společně za to nestálo. Moje odpověď však stále je, že 33 mandátů skutečně neodpovídá naší reálné politické síle, je to víc, my jsme z koalice těžili – v tom mají Piráti pravdu. A pokud stejný výsledek chceme mít sami, tak musíme dělat sněmovní práci sakra dobře a bez chyb. Takže stranická atmosféra je taková. Navíc u nás stále platí, že kolegové ze STAN jsou hodně obranářští vůči předsedovi, ať už vůči emeritnímu Petru Gazdíkovi nebo vůči mně. Takže když si četli, že jsem Piráty podvedl, jali se mě hájit. A upřímně musím říct, že i mě to zasáhlo: mám naopak pocit, že jsem do společné koalice a přesvědčování o ní investoval poměrně dost. Věřím ale, že se společnou prací ve sněmovně a ve vládě naše vztahy normalizují. Bude tam nějaká jizva vzpomínky, ale věřím, že budeme pracovat normálně. Už teď jsou naše vztahy lepší. První zatěžkávací zkoušku jsme zvládli, když jsme dokázali i v téhle atmosféře vyjednávání vystupovat před SPOLU jednotně, dokázat do programového prohlášení dostat náš program a získat i poměrně důležité posty.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte