V dosavadní krizi šlo o cenovou dostupnost jídla. Teď riskujeme, že nebude vypěstováno dost potravin
S ředitelem berlínské pobočky Světového potravinového programu nejen o cenách zemědělské produkce
Nestává se často, aby poměrně malá země výrazně promluvila do světového dění. Jednou z takových výjimek byla takzvaná muniční iniciativa, kdy Česko díky výjimečnému nasazení konkrétních lidí sehrálo významnou roli v zbrojní pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Do zákulisí této mise nabízí unikátní vhled kniha České zbraně pro Ukrajinu, kterou napsali jsou redaktoři Respektu Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Vypráví dramatický příběh včetně neznámých detailů a celý obraz doplňuje reportážní svědectví obou autorů z napadené země. Knihu, z níž pochází následující ukázka, si můžete spolu s dalšími tituly z produkce Respekt Media můžete zakoupit v našem e-shopu.
Po loňském ruském útoku na Ukrajinu se naléhavým tématem staly ceny potravin. Ukrajina byla tou dobou pátým největším vývozcem pšenice, druhým největším exportérem potravinových olejů - a náhle byla odříznuta od globálního trhu. Světový potravinový program (WFP) tehdy varoval před hrozící humanitární katastrofou. „Je to strukturální problém, musíme reformovat naše potravinové systémy,“ říká Martin Frick, ředitel berlínské pobočky této agentury OSN.
Jaké nakonec byly dopady ruské invaze na hlad ve světě?
Je potřeba se vrátit do roku 2019, kdy jsme byli na cestě k dosažení globálních cílů ohledně vymýcení hladu ve světě. Akutně hladem tehdy bylo ohroženo 135 milionů lidí. Po prvních covidových vlnách, o Vánocích 2021, se toto číslo zdvojnásobilo na 276 milionů. Pandemie si nevyžádala jen šest milionů přímých obětí, ale poslala řadu národních ekonomik do kolen: jejich měny ztrácejí na hodnotě a země mají potíž dovážet základní potraviny. Třeba v Keni cena pšenice stoupla tak prudce, že si ji pekárny už nemohly dovolit kupovat a zbankrotovaly. Problém tedy rostl už před ruským útokem na Ukrajinu. Po začátku války stoupl počet hladovějících z 276 milionů na dnešních asi 350 milionů - a tento nárůst přímo souvisí s ruskou invazí.
Díky dohodě zprostředkované Tureckem a OSN se ukrajinská sklizeň z několika černomořských přístavů opět vyváží. Pominula tedy krize?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
