V dosavadní krizi šlo o cenovou dostupnost jídla. Teď riskujeme, že nebude vypěstováno dost potravin

Po loňském ruském útoku na Ukrajinu se naléhavým tématem staly ceny potravin. Ukrajina byla tou dobou pátým největším vývozcem pšenice, druhým největším exportérem potravinových olejů - a náhle byla odříznuta od globálního trhu. Světový potravinový program (WFP) tehdy varoval před hrozící humanitární katastrofou. „Je to strukturální problém, musíme reformovat naše potravinové systémy,“ říká Martin Frick, ředitel berlínské pobočky této agentury OSN.

Jaké nakonec byly dopady ruské invaze na hlad ve světě?

Je potřeba se vrátit do roku 2019, kdy jsme byli na cestě k dosažení globálních cílů ohledně vymýcení hladu ve světě. Akutně hladem tehdy bylo ohroženo 135 milionů lidí. Po prvních  covidových vlnách, o Vánocích 2021, se toto číslo zdvojnásobilo na 276 milionů. Pandemie si nevyžádala jen šest milionů přímých obětí, ale poslala řadu národních ekonomik do kolen: jejich měny ztrácejí na hodnotě a země mají potíž dovážet základní potraviny. Třeba v Keni cena pšenice stoupla tak prudce, že si ji pekárny už nemohly dovolit kupovat a zbankrotovaly. Problém tedy rostl už před ruským útokem na Ukrajinu. Po začátku války stoupl počet hladovějících z 276 milionů na dnešních asi 350 milionů - a tento nárůst přímo souvisí s ruskou invazí.